U pacientů s poškozenou průdušnicí často vzniká nutnost zavedení takzvaného stentu. Stent je zdravotnický prostředek, kterým se zúžené, nebo ucpané trubicové tělní struktury udržují průchodné. Nový typ stentu výrazně lépe drží na svém místě a je biologicky rozkladatelný v okamžiku, kdy již není potřebný.

Stenty pro dýchací cesty jsou obvykle vyráběny buď ze silikonu, nebo z kovu. Přestože je odstranění silikonové varianty na rozdíl od kovové snazší, hrozí její uvolňování a nežádoucí migrace mimo místo určení. To z toho důvodu, že nejsou vyráběny "na míru" každému pacientovi a tudíž nesedí dokonale.

Výroba nového stentu vědců z ETH začíná u snímků, které slouží jako předloha pro vytvoření digitálního 3D modelu. Ten se následně použije pro tisk na 3D tiskárně pomocí techniky digital light processing (DLP). Ta pro tisk využívá ultrafialové světlo a kapalnou fotocitlivou pryskyřici. Díky této technice dochází k tomu, že specifické části pryskyřice polymerují v pevnou látku. Pro účely zdravotnického stentu byla navíc vyvinuta speciální směs. Ta je při pokojové teplotě příliš viskózní, proto musí tisk probíhat při teplotách 70 až 90°C.

Hotový stent je dostatečně pružný na to, aby jej bylo možné zdeformovat před vnesením do průdušnice a následně roztáhnout. Díky částicím zlata, obsaženým v polymeru, je rovněž umožněno jeho sledování pomocí dostupných zobrazovacích technologií.

V testech prováděných na králících se za pomoci rentgenového záření ukázalo, že stenty zůstaly na svém místě po dobu šesti až sedmi týdnů. Poté byly tělem bez vedlejších komplikací absorbovány. Vědci technologii nadále rozvíjejí, aby mohla být použita v klinické praxi u lidských pacientů.

Zdroj: New Atlas, zdroj titulního obrázku: ETH Zurich.