Rozdíl mezi Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou

Alzheimerova demence narušuje část mozku a způsobuje především zhoršení kognitivních funkcí. Tedy například myšlení, paměť nebo úsudek. Příčiny ale nejsou ještě zcela objasněné. V případě sporadické formy Alzheimerovy choroby (ta se vyskytuje ve vyšším věku a je podstatně častější než druhá, familiární forma, která je geneticky podmíněná) se nejčastěji mluví o opotřebení tkání vlivem stárnutí, které vede k akumulaci amyloidu beta a hyperfosforylovaného proteinu tau v mozkové tkáni.

Parkinsonova choroba způsobuje odumírání buněk v oblasti mozku zvané Substantia nigra, které produkují dopamin. Pacient obvykle ztrácí kontrolu nad motorikou, třese se, má problém s plynulým pohybem a s udržením rovnováhy.  Narušena je i schopnost polykání nebo řeči. Choroba je často doprovázena narušením psychiky a ztrátou kontroly nad emocemi.

Léčba

Četnost výskytu obou chorob se zvyšuje s přibývajícím věkem. Samy o sobě ale rozhodně nejsou projevem stárnutí. Díky intenzivnímu výzkumu lze odhalit choroby v relativně časném stádiu. V případě Alzheimerovy choroby zpravidla předchází stadium mírné kognitivní poruchy, které již umíme rozpoznat a u kterého můžeme nasadit léčbu pomocí kognitiv. V případě Parkinsona lze pomocí hloubkové mozkové stimulace prostřednictvím elektrod zavedených do mozkových struktur stimulovat určité části mozku a potlačit tak třes a potíže s pohybem.

V současné době není znám lék, který by dokázal choroby vyléčit. Čím dál tím úspěšnější se ale jeví léčba symptomů. Pro léčbu symptomů Parkinsonovy choroby se používají farmaka, která nahrazují nedostatkový nervový přenašeč. V případě Alzheimera lze projevy patologického stárnutí mozku pozorovat pomocí speciálních zobrazovacích metod, například pozitronové emisní tomografie, přibližně 15 let před rozvojem samotné choroby.  

Dalším varováním může být koncentrace specifických bílkovin - amyloidu beta, tau a P-tau v mozkomíšním moku. Zmíněné přístupy umožňují začít včasnou léčbu. V červnu tohoto roku by měl být znám konečný verdikt pro schválení léčivého přípravku aducanumab, který zabraňuje tvorbě nerozpustného amyloidu beta. Další potenciální léčebné přípravky jsou také ve fázi schvalování. Do klinické části výzkumu se dostala i vakcína mířená proti tau proteinu, na které se podílela Slovenská akademie věd.  

Jak posílit mozek, aby byl proti chorobám odolnější

V mozku v průběhu let dochází k různým změnám. Někteří je dokáží dlouhou dobu kompenzovat, kdežto u jiných se projeví porucha funkce brzy. Tato “odolnost” je dána částečně geny, které nám do vínku nadělili naši předci. Můžeme jí ale pomoci tím, že budeme mozek trénovat a neustále ho zapojovat. Preventivně působí i zlepšování fyzické zdatnosti přiměřenou pohybovou aktivitou, dostatek spánku a zdravá strava středomořského typu.

O zdravém stárnutí se můžete dočíst v našem předchozím článku.

Zdroje:

Aducanumab, gantenerumab, BAN2401, and ALZ-801-the first wave of amyloid-targeting drugs for Alzheimer's disease with potential for near term approval - PubMed (nih.gov)

Parkinson’s Disease: A Review from Pathophysiology to Treatment - PubMed
Parkinson’s Disease (PD) is the second most common neurodegenerative disease in the elderly population, with a higher prevalence in men, independent of race and social class; it affects approximately 1.5 to 2.0% of the elderly population over 60 years and 4% for those over 80 years of age. PD is cau…

Zdroj úvodní fotografie: Matthew Bennett, Unsplash