“Masožravky” jsou rostliny, které se vyskytují zpravidla na extrémních stanovištích, tedy některé nebo většinu živin získávají díky speciálním adaptacím, které jim umožňují přilákat, lapit a strávit kořist – mouchy a jiný drobný hmyz, výjimečně ale třeba i malé ptáky nebo savce. Nejznámějšími masožravými rostlinami jsou pravděpodobně mucholapka podivná (Dionaea muscipula) nebo láčkovky (Nepenthes sp.). I na našem území se můžeme setkat s masožravými rostlinami, například s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), která roste třeba na rašeliništích.
Vedoucí výzkumný pracovník, ekolog Dr. Adam Cross z Curtinovy univerzity, uvedl, že ztráta masožravých rostlin by byla ničivá nejen kvůli jejich kvalitám, ale mohla by mít škodlivé účinky napříč ekosystémy. Masožravé rostliny se často účastní složitých biologických vztahů se zvířaty – někdy jim poskytují útočiště nebo se dokonce spoléhají na to, že zvířata (ploštice) kořist, kterou chytí, zkonzumují, stráví, načež rostlina následně vstřebá živiny z jejich exkrementů.
Výzkumníci zjistili, že se masožravé rostliny často nacházejí v lokalitách, které zažívají přímý konflikt s člověkem. U celkem 850 druhů bylo zkoumáno, jak jsou vystaveny hrozbám – obytná a komerční zástavba, zemědělství a rybníkářství, těžba a výroba energie, doprava (včetně čištění půdy pro stavbu silnic a železnic), nelegální sběr, znečištění, geologické změny, změny klimatu a nepříznivé počasí.
Celosvětově představuje největší hrozbu zemědělství, přeměna přírodních ekosystémů a změna klimatu. Další hrozbou byl nelegální sběr, kvůli jejich velké oblíbenosti u lidí, díky jejich výjimečnosti – některé druhy, ukradené z přírodního stanoviště, se prodávají i za stovky dolarů.
Co se týče budoucnosti masožravých rostlin, je třeba zajistit a uvést v platnost ochranné prostředky a opatření, aby se v následujících letech podařilo předejít ztrátě těchto druhů. Je třeba okamžitě snížit ztráty jejich přirozených stanovišť a omezit využívání půdy, zejména v již postižených oblastech – vědci zmiňují hlavně Západní Austrálii, Brazílii, jihovýchodní Asii a USA.
Zdroj: Phys.org
Obrázek: Pascal Goetgheluck – minden pictures
Vstup do diskuze