Vědecký tým dr. Cathie Martin z The John Innes Center v Anglii naprogramoval rajčata tak, aby jejich dužina a slupka obsahovaly stejné množství prekurzoru vitamínu D jako dvě vejce nebo 28 gramů tuňáka, nejčastěji doporučených zdrojů vitamínu D. Po expozici UV záření se z provitaminů stal vitamin D3. Studie byla publikována v časopise Nature Plants.

„Podařilo se nám biologicky zvýšit expresi provitaminu D3 použitím genetické manipulace. Díky tomu víme, že by rajčata mohla být použita jako rostlinný zdroj vitaminu D3,“ říká Cathie Martin.

Podle některých studií trpí deficiencí vitaminu D až 40 % Evropanů. „Díky tomu, že zvýšenou hladinu obsahují i listy rostliny, může náš výzkum pomoct producentům vyrobit efektivní a levné suplementy vitaminu D,“ dodává. Listy v tomto případě obsahovaly 600 mikrogramů provitaminu D3 na 1 gram. Což je až 60krát více než je doporučená denní dávka pro dospělého člověka.

Hladinu vitaminu D v těle může kromě expozice slunečnímu záření zvýšit vhodná strava. Zdrojů je však málo, a ještě méně těch vhodných pro vegany. Rajčata však obsahují 7-dehydrocholesterol (7-DHC), prekurzor vitaminu D3. Genetickou úpravou enzymu štěpícího 7-DHC v rajčatech, dosáhl vědecký tým požadované zvýšené hladiny prekurzoru vitaminu D, který může být v přítomnosti slunečního záření přeměněn na vitamin D.

Snížená hladina 7-DHC nebo vitaminu D je spojená s neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba a demence. Svou roli hraje i u některých typů rakoviny. Geneticky upravená rajčata by mohla v tomto případě preventivně pomoci. S věkem totiž automaticky dochází k fyziologickému snižování exprese 7-DHC.

Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41477-022-01154-6(i.f. 13,3)
Foto: Sangharsh Lohakare, Unsplash

Více z genetiky na CZECHSIGHT:

Octomilky v roli výživových poradců
Někdo si nedokáže představit ráno bez pořádné misky ovesné kaše, někoho zase nastartuje jedině hromada míchaných vajíček. V nové studii využili vědci mouchy octomilky, pomocí nichž nastínili důvod, proč má něčí metabolismus raději sacharidy, něčí zase bílkoviny nebo tuky.
Další milník pokořen: Vědci přečetli celý lidský genom
V roce 1990 si dal Human Genome Project za cíl rozluštit sekvenci většiny lidského genomu. Dosud ale zůstaly některé části našich chromozomů neznámé. Rozsáhlý projekt amerických vědců nyní zvládl přečíst naši genetickou informaci téměř do posledního písmenka.