Lidé si často spojují barvu s určitou emocí. Červenání se hněvem, ale i štěstím a překvapením, bledost zase se strachem, znechucením a smutkem. Bylo zjištěno, že prokrvení obličeje se při hněvu zvyšuje, a naopak se snižuje při strachu. Není však červenání jako červenání. Řada vědců předpokládá, že za zčervenáním obličeje z důvodu vzrušení stojí nejspíše odlišný fyziologický mechanismus.
Některé výzkumy se soustředily na to, jak červená barva ovlivňuje emoční vnímání lidí. Lidé hodnotili vyšší intenzitu hněvu, pokud v rámci stimulu (fotografie obličeje) bylo navíc červené pozadí. Vědci z Univerzity v německém Bamberku se nicméně rozhodli prozkoumat, jak červenání obličeje ovlivňuje relativní vnímání dalších emocí. Podle nich je totiž zobecnitelnost předchozích výzkumů limitována právě tím, že účastníci hodnotili efekt červenání pouze v rámci jedné emoce. Navíc manipulace míry červenání na fotografiích byla často extrémní, až nerealistická, a pro hodnotící účastníky nejspíše zřejmá na první pohled.
Studie se zúčastnilo celkem 609 účastníků (455 žen, 152 mužů, 2 další) ve věku 18–84 let (průměr = 42,44 let). Stimulem byly barevné fotografie mužských a ženských (bělošských) obličejů se 4 výrazy emocí (hněv, štěstí, strach a neutrální). Fotografií bylo celkem 80. Každá z fotografií byla navíc jemně manipulována přidáním (podle vědců) realistického červeného zbarvení, které nebylo extrémní. K hodnocení bylo tedy k dispozici dohromady 160 fotografií.
Namísto hodnocení každé emoce zvlášť, měli účastníci studie současně ohodnotit všech šest základních emocí (štěstí, překvapení, smutek, strach, znechucení, hněv) na škále 1 (vůbec nezobrazující danou emoci) – 7 (velmi zobrazující) pro každý obličej vyjadřující 1 ze 4 výrazů (hněv, štěstí, strach a neutrální). Od jednoho účastníka vědci získali celkem 96 hodnocení (2 série fotografií – muž, žena × 2 zbarvení obličeje × 4 výrazy emocí × 6 hodnocených emocí), což je vzhledem počtu účastníků (609) poměrně velký vzorek dat k analýze.
Vědci předpokládali, že zvýšená míra červenání na fotografiích povede zaprvé k silnější intenzitě vnímání hněvu, a to bez ohledu na výraz obličeje. Zadruhé k silnější intenzitě vnímání emoce štěstí, a zatřetí naopak ke slabší intenzitě vnímání emoce strachu.
Podle výsledků vědci nenalezli jakoukoli podporu pro to, že by zvýšené červenání obličeje mělo vliv na vnímání emocí ostatními lidmi. Na základě výše zmíněných předpokladů červenání obličeje neovlivnilo zvýšenou intenzitu vnímání hněvu a štěstí a ani nemělo vliv na sníženou intenzitu vnímání strachu. Hodnocení intenzity dané emoce záleželo především na daném výrazu obličeje.
Mezi limitace studie patří to, že v reálném životě je zčervenání obličeje zpravidla dynamické a kontinuální. Navíc fotografie byly hodnoceny online, tudíž účastnící mohli mít rozdílné nastavení zobrazování barev na monitoru. Nicméně podle vědců je důležité to, zda je změna ve zbarvení obličeje detekovatelná a už tolik nezáleží na odstínu červené, který se může lišit nejen mezi jedinci navzájem, ale i v rámci jednoho jedince v různých situacích.
Foto: Andre Hunter, Unsplash
Více z biologie na CZECHSIGHT:
Filip Šlapal
Michaela Novotná
Vstup do diskuze