Když horolezkyně Ula Chrobak navštívila Squamish v Britské Kolumbii, netušila, že se vedle úchvatné krajiny střetne s jedním z významných pokroků udržitelnosti. Když při jednom z výletů zvonila potřeba na poplach, nalezla v horách typickou kadibudku, kterou ovšem doplňovala menší budka, připojená zezadu k ní.

Brzy zjistila, že toaleta funguje na principu transportu exkrementu do přidružené budky a následného rozkladu pomocí červů a jiných půdních organismů. "Červí kadibudka" vznikla původně v evropských horách a může znamenat zásadní krok ve zpracovávání lidského odpadu. Pojďme se podívat, jak tento nápad vlastně vznikl!

Červí kadibudka ve Valhalla Provincial Park v Britské Kolumbii, Zdroj: BC Parks

Hledání nových řešení zpracování lidského odpadu v divoké přírodě je zejména v národních parcích velkým tématem. Správci chráněných oblastí tento problém řeší například hygienickými balíčky, které návštěvníci získají při výdeji permitu a které si transportují po celou dobu pobytu v krajině. Tyto regulace jsou však často porušovány a nezodpovědní turisté přírodu znečišťují.

"S nárůstem návštěvnosti je to zcela normální," říká Ben Lawhon, ředitel organizace Leave No Trace Center for Outdoor Ethics, zaměřené na vzdělávání veřejnosti v zodpovědném chování v přírodě.

Dalším krokem bylo zavedení klasických latrín. Rozklad exkrementů v takové latríně však trvá velmi dlouho a živé bakterie, prvoci a viry se tak stávají dlouhodobou hrozbou kontaminace okolní vody. Americká dohoda EPA podle zákona o bezpečnosti pitné vody výstavbu takových toalet zakázala a ukládá lesní správě do roku 2024 všechny stávající uzavřít.

Zajímavé řešení bylo aplikováno na Appalačské stezce, kde se začaly stavět jednoduché kompostovací toalety. Toaleta obsahuje dva "zásobníky", z nichž je každý naplněn průměrně do dvou let. Naplněný zásobník je následně uzavřen a po další dva roky využíván druhý. Poté, co jsou naplněny oba dva je starší z nich považován za plně kompostovaný a obsah složením připomíná půdu. Dobrovolníci odpad následně zakopou v lese. "Toto řešení obchází nutnost fekálie průběžně odčerpávat a pozitivně je přijímán i návštěvníky stezky," říká John Hedrick, víceprezident Potomac Appalacian Trail Clubu, jenž udržuje 380 kilometrů dlouhý úsek stezky mezi Pennsylvánií a Virginií.

Kompostovací toaleta na Appalačské stezce, Zdroj: BC Parks

Jinak tomu však bylo například v Britské Kolumbii, kde kompostovací toalety nedokázaly odpad dostatečně efektivně rozložit. Ředitel společnosti WC Tech Solutions, Geoff Hill, přišel s novým designem, který obratem začal testovat v praxi.

Podle Hilla tkvěl důvod špatného rozkladu v míchání moči a pevného odpadu, vedoucí k vytvoření nadměrného množství amoniaku. Ten následně zabíjel mikroby, zodpovědné za rozklad. Při vývoji se Hill inspiroval toaletami, které moč oddělovaly. Jak již bylo zmíněno na začátku článku, s takzvanými Vermicomposting toilets se setkal v evropských horách. Nový design následně použil v kanadském Squamish.

Je zcela jisté, že v budoucnu uvidíme s rostoucím turismem násobně větší zájem o suché toalety nejen v národních parcích, ale možná i v našich domácnostech.

Zdroj: Popular Science