Výsledky svého výzkumu, který zkoumal sociologické, psychologické a komunikační otázky ochrany klimatu zveřejnil výzkumný tým Katedry environmetálních studií Masarykovy univerzity a Green Dock. Průzkumu se zúčastnilo 2 762 dotazovaných.

Řešit změnu klimatu je podle lidí důležité

Pro většinu české veřejnosti už podle průzkumu není sporu, zda je změna klimatu závažný problém. V současnosti už 76 % veřejnosti ví, že změna klimatu probíhá již dnes, naopak jen 4 % lidí se přiklání k názoru, že klimatická změna neexistuje. Současně si také 71 % respondentů uvědomuje, že hlavní příčinou současné změny klimatu jsou lidské aktivity, pouze 11 % se přiklání názoru, že změna klimatu je spíše přírodního rázu.

Oproti výsledkům minulých průzkumů se jedná o výrazný posun. Celých 28 % respondentů uvádí, že podporuje ochranu klimatu více než před dvěma lety. Pouze 2 % lidí odmítají ochranu klimatu více než dříve.

Odpovědi na otázku Už jste si všiml(a) nějakých projevů globální změny klimatu? Zdroj: FSS MUNI

Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu, doplňuje: „Znovu se ukázalo, že příroda je pro Češky a Čechy důležitá a zajímá je. Považují ji za vůbec nejatraktivnější mediální téma z třiceti nabízených, životní prostředí se pak umístilo třetí. Lidé také považují za mnohem důležitější svůj vztah k přírodě než to, zda jsou pravicoví či levicoví, liberálové nebo konzervativci: za ochránce přírody se považuje 71 % a za ekologa 48 % české veřejnosti.

Velké obavy ze změny klimatu, menší z ochrany klimatu

Ze změny klimatu má již většina společnosti obavy. Více než 72 % veřejnosti podle průzkumu očekává, že změna klimatu uškodí budoucím generacím. To je částečně spojeno i s tím, že si většina veřejnosti uvědomuje spojitost mezi změnou klimatu a extrémními jevy počasí. Zhruba 80 % respondentů vidí určitou spojitost mezi změnou klimatu a suchem či vlnami veder, tři čtvrtiny lidí ji pak spojují i s přívalovými dešti a povodněmi.

Výzkum dále uvádí, že pro více než polovinu veřejnosti je řešení změny klimatu extrémně nebo vysoce naléhavé, pro další třetinu má střední naléhavost. Pouhých 17 % lidí řešení změny klimatu nepovažuje za naléhavé. Pro sebe osobně ji pak za extrémně či velmi důležitou považuje přibližně 40 % obyvatel, dalších 42 % za částečně důležitou, pro 18 % lidí pak změna klimatu důležitá není.

Z výzkumu také vyplývá, že od ochrany klimatu očekává polovina veřejnosti zlepšení života lidí v ČR a co je možná důležitější, zlepšení života svého a svých blízkých. Dokonce i v případě případného vývoje cen či migrace očekává většina obyvatel od ochrany klimatu zlepšení spíše než zhoršení situace.

Rozdíly mezi obavami ze změny klimatu a z ochrany klimatu. Hodnoty/sloupečky u obou otázek prezentují součet odpovědí extrémní zhoršení + zhoršení + mírné zhoršení. Zdroj: FSS MUNI

Zajímavým výsledkem průzkumu je také to, že 54 % veřejnosti není spokojeno se životním způsobem, kterým nyní žije většina společnosti. Pouze 9 % Čechů a Češek hodnotí současný životní styl pozitivně, ostatní nemají na otázku vyhraněný názor.

Více než polovina veřejnosti je tak podle průzkumu připravena v zájmu ochrany klimatu změnit svůj životní styl. Současně je ale pouze 23 % lidí připraveno přijmout snížení své životní úrovně, 14 % přijmout vyšší ceny výrobků a jen 9 % lidí je ochotno platit vyšší daně.

Většina veřejnosti očekává, že ČR bude změnu klimatu řešit

Většina obyvatel se podle průzkumu shoduje, že máme změnu klimatu řešit – podle 68 % je důležité, aby Česká republika proti změně klimatu přijala opatření. Přitom 66 % lidí uvádí, že má Česko snižovat své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí. Zároveň 70 % Čechů a Češek stojí o předvídavou, strategickou politiku a je přesvědčeno, že český stát má řešit problémy, které hrozí naší zemi kolem roku 2050.

A které klimatické politiky podporuje česká veřejnost nejvíce? Více než 70 % veřejnosti souhlasí s tím, aby se ekonomicky podporovalo vytváření přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, aby se v zemědělství používaly ekologické postupy, aby se za zateplovaly budovy a stavěly budovy nenáročné na energie, rozvíjely obnovitelné zdroje energie nebo zavedla výuka o změně klimatu a ochraně klimatu na všech základních a středních školách.

Více než 70 % veřejnosti by přitom chtělo, aby se do ochrany klimatu více zapojilo Ministerstvo životního prostředí, vláda, firmy, domácnosti a čeští vědci a vědkyně, podle více než 60 % by se také více měla zapojit například česká média nebo politici a političky.

Odpovědi na otázku Měli by se uvedení zapojit do ochrany klimatu více či méně než dosud? Zdroj: FSS MUNI

Rezervovanost k aktivismu

Obyvatelé České republiky přitom navzdory svým relativně proklimatickým názorům odmítají prakticky všechny formy protestů za ochranu klimatu, jako jsou např. demonstrace či blokování těžby uhlí. Nejméně podporované jsou studentské stávky, které podporuje 18 % respondentů, a blokování dopravy, které podporuje 11 % lidí.

Odpovědi na otázku Souhlasíte či nesouhlasíte s tím, aby byla ochrana klimatu prosazována prostřednictvím následujících akcí? Zdroj: FSS MUNI

Nejde přitom o odmítnutí ekologických organizací jako takových, pouze o odmítnutí protestních akcí. Zhruba polovina respondentů například hodnotí hnutí Greenpeace pozitivně (jedničkou či dvojkou jako ve škole), polovina lidí také uvádí, že české neziskové organizace by se ochraně klimaty měly věnovat více než doposud.

Nejistota a neinformovanost

Znalosti Čechů a Češek o změně klimatu jsou přitom relativně slabé. Správně určit, že ozonová díra nepřispívá ke změně klimatu. dokázalo pouze 11 % dotazovaných. Při dotazu na emise skleníkových plynů dokázalo pouze 21 % respondentů správně určit, že česká energetika produkuje více emisí než česká doprava.

Jan Krajhanzl to komentuje: „Mezi českou veřejností už je passé nejistota, zda ke změně klimatu dochází nebo ne. Avšak v celé řadě dalších otázek obyvatelé tápou. Například jen 7 % správně ví, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie. A jen 24 % správně odpovědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektrické energie v Evropské unii. Nejistotu ilustruje také to, že celých 45 % si netroufá odpovědět, zda má či nemá Česko odstoupit od uhlí, či v jakém roce.

Z výzkumu také vyplývá, že Češi a Češky jen okrajově sledují diskusi o změně klimatu. Například výroky a aktivity české vlády v ochraně klimatu zaznamenalo pouze 19 % lidí a výsledky uhelné komise 10 % lidí. Působení světoznámé aktivistky Grety Thunberg pak zachytilo jen 46 % veřejnosti, bývalého prezidenta a vyhlášeného klimaskeptika Václava Klause pak 26 % respondentů.

Sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity k tomu poznamenává: „Výsledky ukazují, že tu chybí známé, důvěryhodné a respektované osobnosti, které by s českými diváky, posluchači a čtenáři mluvili o ochraně klimatu způsobem, který jim je blízký.


Druhou část výsledků výzkumu, která přináší závěry pro komunikaci ochrany klimatu k české veřejnosti, zveřejníme již brzy v druhém článku.

Kompletní výzkumná zpráva s podrobnými výsledky je ke stažení na stránkách Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity: https://humenv.fss.muni.cz/ceskeklima2021

Úvodní obrázek: Zbynek Burival, Unsplash