Petici předali dnes státním orgánům zástupci spolku Česko za klima. Petenti argumentují vědeckými a ekonomickými studiemi, které ukazují, že je dekarbonizace nejen technicky uskutečnitelná, ale může být pro Česko i výhodná. O možných scénářích dekarbonizace, jejich ekonomické návratnosti a jejich srování se současnými vládními plány jsme psali nedávno v našem přehledovém článku.

Text Petice za klima přináší přehled problémů, jejichž prokazatelnou příčinou je probíhající změna klimatu, jejíž řešení v Česku dosud stojí na okraji politické agendy. Na státní představitele má petice šest konkrétních požadavků. K těm patří především přijetí závazku k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a přepracování státních plánů v souladu s naplněním tohoto cíle. Petice dále požaduje zajištění takové péče o půdu a krajinu, s jejíž pomocí dojde k snížení dopadů klimatické změny v Česku. Petice také žádá o lepší informování veřejnosti ve věcech změny klimatu a aktivitách, které státní správa v této oblasti podniká.

Zástupce spolku a autor petice Jakub Zamouřil k tomu řekl: „Současné vládní energetické plány a strategie v oblasti ochrany klimatu jsou vzhledem k hrozbám změny klimatu naprosto nedostatečné, a dokonce i v jejich plnění státní správa selhává. Toto není pouze náš osobní názor – v posledních několika letech bylo různými odbornými institucemi vypracováno několik studií, které české vládní plány hodnotí či představují možné scénáře dekarbonizace v ČR. Opakovaně se ukazuje, že české energetické a klimatické plány nereflektují současné technické možnosti a ekonomické poznatky, v některých oblastech jsou dokonce nejméně ambiciózní z celé EU.“

“Klimatickou koalicí nedávno připravené hodnocení plnění Politiky ochrany klimatu v ČR ukázalo, že ze 40 zde předvídaných opatření jsou dnes uspokojivě plněny pouhé čtyři. Klíčové nástroje nezbytné ke splnění cílů Pařížské dohody jako je uhlíková daň nebo tzv. antifosilní zákon, přitom byly touto vládou bez náhrady smeteny ze stolu. Nelze se pak divit, že české emise skleníkových plynů v posledních letech odmítaly klesnout,” dodává Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku.

Vývoj emisí v ČR v letech 1990–2018. Zdroj: Fakta o klimatu, licence CC BY 4.0

Na základě množství výstupů od různých odborných institucí je spolek Česko za klima přesvědčen, že přínosy, které Česko dekarbonizací získá, budou mnohem vyšší než vynaložené náklady. Dle studií díky dekarbonizaci nebude prospívat jen ekonomicky – současně se zlepší životní prostředí, a to zejména ve městech, kde žije nejvíce lidí. Zlepší se také zdraví lidí a tím i jejich produktivita a díky investicím do vědy a výzkumu se zlepší konkurenceschopnost českého průmyslu. Zmírněním změny klimatu se pak předejde jejím nejhorším následkům, které mohou sahat od přírodních katastrof po společenské problémy jako např. masová migrace. Petici proto podporují i vědecké organizace, včetně např. Ústavu výzkumu globální změny AV ČR či Platformy pro krajinu.

Petici celkem podepsalo 5 766 českých občanů. Zamouřil k tomu dodává: „Sběr podpisů probíhal dle zákona pouze fyzicky v papírové podobě. Vzhledem k vyhlášení druhého nouzového stavu jsme bohužel byli nuceni sběr podpisů předčasně ukončit. Přesto se nám podařilo nasbírat přes 5 tisíc fyzických podpisů, což by mělo stačit pro to, aby se peticí státní představitelé vážně zabývali. Jsme přesvědčeni, že pokud bude vláda jednat v souladu s doporučeními odborných organizací, konečný efekt bude jednoznačně pozitivní pro Českou republiku i její občany.“

Zdroj: Tisková zpráva Česko za klima
Úvodní obrázek: Česko za klima