Nemoci přenášené klíšťaty jsou ve střední Evropě na vzestupu, ročně onemocní klíšťovou encefalitidou celosvětově kolem 10 000 lidí. Léčba této nemoci je však stále nedostupná, přičemž následky mohou být fatální. Vědecké týmy ze Spojených států společně se skupinami z Českých Budějovic a Brna identifikovaly v séru pacientů protilátky, které jsou nejen velmi efektivní v potlačení nemoci, ale zároveň by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny. Na studii se podílel i loňský laureát Nobelovy ceny Charles M. Rice.

Klíšťová encefalitida je život ohrožující onemocnění způsobené virem z čeledi Flaviviridae. Virem klíšťové encefalitidy se může člověk nakazit z infekčního klíštěte či například nepasterizovaným mlékem nakaženého zvířete. Nemoc má dvě fáze, první je podobná chřipce a po odeznění příznaků přechází do stádia samotné encefalitidy s neurologickým postižením. Možnosti léčby jsou omezené a pokud pacient nemoc přežije, často má dlouhodobé následky. Nejlepší ochranou je dostupné očkování.

Na studii se podíleli vědci z Parazitologického ústavu AV ČR, Nemocnice České Budějovice a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně spolu s kolegy z newyorské Rockefeller University. Autoři se zaměřili na protilátky v séru 141 pacientů z jižních Čech, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu během epidemií v letech 2011 a 2018. Čeští vědci zaslali vzorky krve pacientů svým kolegům z USA, kteří testovali účinnost protilátek na uměle vytvořených virových částicích. „Na této fázi výzkumu se podílel i nobelista Charles Rice. Pro testování připravil takzvané pseudoviry, což jsou virové částice, které mají stejné strukturní vlastnosti jako viry klíšťové encefalitidy, ale nejsou infekční,“ zmiňuje Daniel Růžek, vedoucí českého týmu z Parazitologického ústavu AV ČR.

Američtí výzkumníci pak vybrali šest pacientů, jejichž protilátky se nejefektivněji vázaly na virové částice. „Je zajímavé, že to nebyli pacienti s nejtěžším průběhem klíšťovky, přesto, jak někteří sami prohlásili, nechtěli by to prožít znovu a ani by to nepřáli nikomu jinému,“ doplňuje Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. Vědci se poté zaměřili na pacientské B-lymfocyty, buněčné továrny na protilátky, a pomocí moderních biologických metod se od těchto imunitních buněk naučili protilátky vyrábět sami. Z množství různých specifit protilátek pak vybrali jednu s nejlepší účinností.

Pro léčbu i prevenci

Ve studii výzkumníci potvrdili vysokou efektivitu vybraných protilátek na myších, které nakazili smrtelnou dávkou viru klíšťové encefalitidy, přičemž podané protilátky myši ochránily. „Dalším krokem s těmito protilátkami bude klinická studie na lidech,“ říká Michel C. Nussenzweig, autor studie, imunolog z USA. „Uvažuje se o tom, že pokud člověk na sobě najde přisáté klíště, nechá jej otestovat v laboratoři a zjistí, že klíště bylo pozitivní, bylo by možné mu okamžitě podat tyto protilátky, které by ho bezprostředně ochránily před rozvojem onemocnění,“ popisuje možné budoucí uplatnění Daniel Růžek.

Dostatečná léčba klíšťové encefalitidy zatím však neexistuje, proto je jedinou ochranou proti nemoci očkování. Současná vakcína vyžaduje tři dávky a následně přeočkování každých pět let. Poznatky z nové studie by tak mohly přispět k vývoji efektivnější vakcíny. „Protože jsme popsali molekulární strukturu těchto protilátek, teď víme, na co se zaměřit při vývoji účinnější vakcíny. Ta by mohla tak být mnohem cílenější,“ věří autor studie Nussenzweig.

Původní studie: Agudelo, M., et al. (2021). "Broad and potent neutralizing human antibodies to tick-borne flaviviruses protect mice from disease." J Exp Med 218(5).
Zdroj: Akademie věd České republiky, Genetic Engineering and Biotechnology News
Úvodní fotografie: Erik_Karits, Pixabay