Přestože Vás jistě napadne, že každé dítě je unikát a na každé platí něco jiného, pokusili se vědci z prestižního japonského centra RIKEN ve své nové práci nalézt obecně platnou strategii na uspání brečícího miminka. Experiment navazoval na předchozí výzkum stejné skupiny, ve kterém se snažili popsat fyziologické procesy probíhající v těle rozrušeného a uspávaného kojence.
Nové studie se účastnilo 21 dětí (10 děvčat a 11 chlapců) ve věku 0-7 měsíců a jejich matky. Porovnávala se čtyři tišící schémata. Chování dítěte za chůze v náručí doprovázené houpáním; držení miminka v náručí, zatímco maminka sedí; vození v kočárku a ponechání v postýlce. Každou z uspávacích strategií maminky aplikovaly ve dvou časových intervalech: 30 sekund nebo pět minut. Celý experiment byl natáčen na domácí kameru. U dětí se sledovala, vedle reakcí zaznamenaných pomocí kamery, jako byl pláč a pohyby očí, ještě srdeční aktivita pomocí EKG holteru. Ta výzkumníkům prozradila, jak klidné nebo naopak rozrušené dítě v dané situaci je.
Výsledky ukázaly, že plačící miminko lze utišit buďto chováním v náručí nebo vozením v kočárku, případně postýlce na kolečkách, ne však statickým držením v náručí. Zdá se tedy, že právě pohyb je pro utišení pláče klíčový. Při něm dochází ke stimulaci bloudivého nervu, což postupně vede k relaxaci stresu a napětí. U poloviny kojenců dokonce pět minut chození stačilo k tomu, aby usnuli. Zajímavé je, že pětiminutové chování v náručí navozovalo spánek i u dětí, které by normálně v danou denní dobu nespaly.
Dětem, které se vzbudily, ale zatím neplakaly, stačila k uklidnění mateřská náruč, i když matka s miminkem pouze seděla. U plačících dětí sice tahle metoda nestačí k utišení pláče, ale ke zklidnění srdeční aktivity miminek přesto vedla. Tento poznatek je povzbudivý pro rodiče dětí, které například z důvodu novorozenecké koliky pláčou přes veškerou snahu i několik hodin. Láskyplná náruč miminka uklidňuje, i když pláč neustává.
Dále se výzkumníci zaměřili na mechanismus, jakým utišené a uspané dítě odložit do postýlky, aby se znovu nevzbudilo. Zdá se, že nejlepší je po uspání chůzí sedět s miminkem v náručí dalších 5-8 minut. Toto pozorování si vědci vysvětlují tak, že v první fázi spánkového cyklu kojence, jež trvá právě okolo osmi minut, je menší pravděpodobnost, že se miminko při nějakém hluku nebo odloučení od matky a změně polohy vzbudí.
Napříč celou studí se potom ukazovalo, že fyziologické procesy miminek velmi silně reagují na matku. U dětí bylo možné zaznamenat změnu srdečního rytmu při každé změně polohy nebo pohybu matky. Toto zjištění tak jen potvrzuje, jak moc jsou miminka s maminkami na sebe v prvních měsících života napojená.
Přestože popsané experimenty si většina rodičů vyzkoušela na svých dětech a mohou se zdát zbytečné, autoři studie argumentují, že jejich výsledky pomáhají fungující uspávací strategie pochopit. Ty mohou poté využívat jako návod nezkušení rodiče nebo prarodiče. Popsaný protokol ,,5 minut chůze, 5-8 minut sezení před uložením” také může sloužit jako obecné doporučení pro nemocniční personál nebo chůvy.
Obě citované publikace: Currenr Biology (impact factor: 10,8)
Úvodní foto: Mateusz Dach, pexels.com
Další články na toto téma na Czechsight:








Vendula Lužná
Molekulární biolog, věnující se především biologickým rytmům. Vedle pipetování taky hodně peče a občas něco šije. Narozena v srdci Hané.
sledovat :
Vstup do diskuze