Laboratorním křečkům byl pomocí CRISPR vymazán gen Avpr1 pro V1a receptor, který je citlivý na vasopresin. Vasopresin (také znám jako antidiuretický hormon) se účastní procesů, jako je kooperace, komunikace a agrese. Proto autoři studie, publikované v časopise PNAS, předpokládali, že vymazáním jeho receptoru dojde k redukci agresivního chování a nižší míře sociální interakce.

Stal se však přesný opak. Křečci s delecí genu byli mnohem sociálnější a agresivnější než obyčejní jedinci. Zároveň zmizely pohlavní rozdíly v chování. Samice i samci byli stejně agresivní. "I přesto, že vasopresin působí na části mozku, kde ovlivňuje sociální chování,je pravděpodobné, že celkový efekt genu Avpr1 může být rozdílný,"říká neurobiolog H.Elliot Albers.

Křečci jsou v pokusech používáni, jelikož disponují podobnou stresovou odpovědí jako lidé. Zároveň u nich byla poprvé popsána role vasopresinu jako mediátoru změn v sociálním chování.

Překvapivé výsledky tak vědcům poskytují nový pohled na celou problematiku. "Mechanismu nerozumíme tak, jak jsme si mysleli. Díky poslední studii víme, že se musíme dívat na celé okruhy procesů. Nestačí se pouze zaměřit na konkrétní oddíly mozku," dodává Albers.

Vedle toho nám výzkum ukazuje, jak dobře je metoda CRISPR zavedena. Díky její přesnosti se mohou autoři zaměřit na další účinky delece zkoumaného genu. I přesto, že jsou mechanismy sociálního chování u křečků a lidí odlišné, věří, že komplexnější výzkum napoví, jak výraznou funkci vasopresin má. Výsledky by pak mohli porozumět autistickým poruchám a depresím.

Zdroj: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2121037119
Foto: Sangharsh Lohakare, Unsplash

Více z genetiky na CZECHSIGHT:

Genová terapie by mohla pomoci pacientům trpícím neuropatií
Nový potenciální přístup k léčbě pacientů s poškozením míchy byl publikován v časopise Molecular Therapy. Díky němu by lékaři mohli ulevit neuropatiím, kterými trpí až polovina léčených.
Další milník pokořen: Vědci přečetli celý lidský genom
V roce 1990 si dal Human Genome Project za cíl rozluštit sekvenci většiny lidského genomu. Dosud ale zůstaly některé části našich chromozomů neznámé. Rozsáhlý projekt amerických vědců nyní zvládl přečíst naši genetickou informaci téměř do posledního písmenka.