Potkani se živí rozmanitým spektrem potravin. Některé jsou pro ně toxické a vedou k výrazně častějšímu vzniku rakoviny ledvin. D-limonen, látka v nich obsažená způsobuje poškození ledvin výhradně u potkaních samců. U samic tento efekt nevyvolává. Podrobně se zkoumalo, proč tomu tak je, a jestli nepředstavuje riziko také pro člověka.

D-limonen se vyskytuje ve vysokém množství druhů ovoce a zeleniny. Můžeme ho najít především v tropickém ovoci – pomerančích, citronech, grapefruitech, ale také v brusinkách, malinách, mrkvi, celeru nebo čaji, kávě a v různém koření. Krom toho se používá jako dochucovadlo mnoha potravinových produktů. Široké je také jeho použití v kosmetice. Některé studie prokázaly jeho negativní vliv na ledviny potkaních samců. Proč jen samců?

Další zdroje d-limonenu:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513608/

Jedním z rozdílů mezi potkaními samci a samicemi je výrazně větší množství proteinů v potkaní moči. Důvodem je velikost a množství lysozomů (buněčné organely sloužící k rozkladu různých materiálů – lipidů, proteinů, cukrů) v proximálních tubulárních buňkách (slouží k resorpci vody a organických látek z primární moči). Těmto strukturám se říká hyalinové kapénky (droplets).

Důvodem toxicity d-limonenu je akumulace jednoho proteinu – α2u-globulinu ve výše zmíněných lysozomech za přítomnosti d-limonenu, který syntetizují výlučně samci potkanů. Kvůli tomu je d-limonen nebezpečný pouze pro ně. Nenachází se u potkaních samic. Nenachází se dokonce ani u nejbližších příbuzných potkanů – u krysích ani myších samců. Nenachází se naštěstí ani u lidí, takže si můžeme, bez ohledu na pohlaví, pochutnávat na ovocných salátech a kávě.

Existují publikace, které toxicitu d-limonenu v kontextu hlodavců nezmiňují, naopak poukazují na jeho zdravotní benefity. Z toho, co bylo psáno výše, se ale zdá, že jde o lingvistické zjednodušení. V angličtině nelze rozlišit, zda mluvíme o kryse (Rattus Rattus) nebo o potkanovi (Rattus norvegicus). K pojmenování obou druhů hlodavců používá angličtina jednoduše jedno slovo: „rat.“ Můžeme si to snadno ověřit pomocí bioinformatické databáze NCBI (National Center for Biotechnology Information). V ní můžeme dohledat všechny známé geny včetně jejich známých variant a mutací. Když zadáme název našeho proteinu – α2u-globulin, uvidíme, že se nachází výhradně u potkana. Jde o krásný případ, na kterém lze poukázat na důležitost přesného pojmenování.

Pokud jste člověkem, d-limonen je pro vás, podle toho, co víme, bezpečný. Dokonce je využíván v medicíně pro rozpouštění žlučových kamenů nebo proti pálení žáhy. Pro potkany jde ale o rizikovou látku, které by se měli v průběhu života vyhnout. Vzhledem k širokému spektru potravin obsahující d-limonen je tato informace důležitá především pro chovatele potkanů. Svět kolem nás obsahuje velmi komplexní mix látek, které interagují s velmi komplexním mixem našich fyziologických funkcí. Orientovat se ve všech biochemických procesech, které se v nás odehrávají a jak se mění s různými potravinami je extrémně složité a také extrémně důležité pro kvalitu života nás i našich domácích mazlíčků.

Zdroje:

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/027323009190042T

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18072821/

https://mjcu.journals.ekb.eg/article_104612_47f9b85499f1d18247e681295383f35b.pdf

Foto: Svetozar Cenisev, Unsplash

Více z medicíny a zdraví na CZECHSIGHT:

Nová zbraň proti chřipce – virostatikum českých vědců
Virus chřipky způsobuje závažné respirační infekce. Jedním ze způsobů, jak s ním bojovat, jsou virostatika, která mu znemožňují vnikat do buněk nebo blokují jeho reprodukci. Peptidy, které by těmto procesům mohly zabránit popsal ve své nové studii tým českých vědců z ÚOCHB AV
Chůze jako nejlepší uspávací prostředek? Vědci zkoumali odezvu kojenců
Japonští vědci se v nové studii snaží zjistit, co stojí za úspěchem nošení miminek při uspávání a proč na dětský pláč nefunguje statické držení v náručí. Nabízí také přesný časový protokol.