PTSD (z angl. post-traumatic stress disorder) je duševní choroba, která vzniká jako reakce na traumatickou událost. Lidé trpící posttraumatickou stresovou poruchou často trápí noční můry, časté probouzení během noci či nespavost. Předpokládá se, že dlouhodobý špatný spánek před traumatickou událostí zvyšuje náchylnost k PTSD. Poruchy spánku mohou zhoršovat stav traumatizovaných lidí a prohlubovat jejich duševní újmu.

V nejnovější studii se však vědci zaměřili na to, jaký vliv na naše hrůzné vzpomínky má spánek bezprostředně po prožití traumatu. Výzkumníci pozorovali změny v chování potkanů poté, co je vystavili krátkému nepříjemnému zážitku. Dále testovali, jak delší spánek ovlivňuje jejich vzpomínky.

Nejprve byla u hlodavců aktivována chemická látka MCH, hormon podporující spánek. MCH se nachází u lidí a dokáže mimo jiné prodloužit REM spánek, fázi hlubokého spánku klíčovou pro paměť a uchování vzpomínek. Vědci následně vyhodnotili chování krys na třídenním experimentu. První den byl krysám puštěn krátký tón a hned nato zvířata dostala mírný elektrický šok do nohy. Úkolem bylo naučit krysy spojit si tón s nepříjemným zážitkem. To se povedlo a při opakovaném vyslechnutí tónu krysy ztuhly v očekávání elektrického šoku. Druhý den byl krysám znovu puštěn stejný tón, zásah proudem do tlapek však nepřišel. Tentokrát bylo cílem naopak odnaučit zvířata spojitosti mezi tónem a ošklivým zážitkem. Třetí den byl tón puštěn znovu a vědci zkoumali do jaké míry se krysám povedlo zapomenout na elektrický šok. Nutno podotknout, že veškeré experimenty prováděné na krysách byly schváleny komisí výzkumné instituce a bylo zajištěno humánní zacházení se zvířaty.

Na konci pokusu byly srovnány dvě skupiny zvířat – u první skupiny byla zvýšena hladina MHC, proto také více spala, u druhé skupiny nebyla doba spánku nijak ovlivněna. Výsledky pokusu jasně ukazovaly, že spáči byly výrazně úspěšnější v zapomínání “traumatické” události. Zdá se, že delší spánek může zmírnit traumatický zážitek.

Pro lidi trpící PTSD a jejich zotavení je spánek zásadní. Tato zjištění mohou být zvláště přínosná pro ty, kteří jsou běžně vystaveni obrovskému stresu, jako jsou vojáci nebo záchranáři. Mohou být prospěšná i pro oběti nehod, přírodních katastrof, násilí a zneužívání. Autoři studie upozorňují, že pozitivní vliv delšího spánku má smysl bezprostředně po traumatické události. Pokud se jedná o nepříjemné zážitky z minulosti, účinky spánku nemusí být tolik zásadní. Je jasné, že v praxi lze tento fakt uplatnit jen do určité míry. U obětí nehod či obětí s vážným zraněním je nutné okamžité ošetření a upřednostňovat spánek tak není nasnadě. Na základě svých zjištění autoři také navrhli znovu prozkoumat užívání antidepresiv známých jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) u lidí s PTSD. Je totiž známo, že SSRI potlačují REM spánek.

Zdroj: EurekAlert

Zdroj úvodní fotografie: Gregory Pappas, Unsplash

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41598-020-75237-9