Na mezinárodní klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow již 4. den jednají představitelé světových zemí o navýšení klimatických závazků tak, aby bylo možné předejít co největšímu množství škod způsobených změnou klimatu.
V Pařížské dohodě, která vstoupila v platnost před pěti lety, se zástupci jednotlivých zemí dohodli, že se pokusí udržet globální oteplení co nejníže pod hodnotou +2,0 °C, ideálně pod hodnotou +1,5 °C. Vědecké studie totiž ukazují, že při překročení těchto mezí hrozí destabilizace klimatického systému. Škody na životech a majetku způsobené změnou klimatu se přitom navyšují s každou desetinou stupně oteplení.
Pařížská dohoda ovšem stanovuje pouze globální cíle, každý stát má svobodu v tom si stanovit své vlastní klimatické cíle a opatření. Až do letošního roku přitom byly klimatické cíle jednotlivých zemí příliš slabé – i kdyby se podařilo naplnit všechny tehdejší sliby, globální oteplení by přesáhlo +2,7 °C. Pokud by se postupovalo ne podle slibů, ale podle skutečných zavedených opatření, svět by se oteplil o více než 3 °C.
Zásadní posun na klimatické konferenci
Ve dnech předcházejících COP26 i na samotné konferenci ale došlo k několika zásadním krokům. Prvním je přijetí nových závazků dosažení klimatické neutrality velkými zeměmi, mimo jiné Ruskem a Indií, které se zavázaly přestat přidávat skleníkové plyny do atmosféry do roku 2060, respektive 2070.
Dalším krokem je podepsání dohody o výrazném omezení vypouštění metanu, který je mnohonásobně silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý a vzniká zejména v zemědělských procesech a při těžbě zemního plynu. Tuto dohodu podepsalo více než 100 zemí a měla by vést k omezení emisí metanu o více než 30 % do roku 2030.
Důležitá je také dohoda o omezení odlesňování, kterou na COP26 podepsaly všechny země, které se s odlesňováním potýkají. Dohodu nyní podepsala i Brazílie, která je zodpovědná za velkou část světového kácení pralesů a která se dosud podobným dohodám vyhýbala.
Dnes se k těmto dohodám ještě přidal závazek 190 zemí a organizací skoncovat se stavbou nových uhelných elektráren. Současně také přes 20 zemí oznámilo nové závazky ukončení spalování uhlí. Podle těchto plánů, ke kterým se přidalo mimo jiné i Polsko či Ukrajina (avšak ne Česká republika), by ve vyspělých zemích mělo dojít ke konci uhlí ve 30. letech tohoto století, v rozvíjejících se zemích pak ve 40. letech tohoto století.
Odhady budoucího oteplení
Včera byly po oznámení nových závazků zveřejněny dva aktualizované modely globálního oteplení, které ukázaly, že pokud by došlo k naplnění všech současných závazků, oteplení by se zastavilo na hodnotě +1,9 °C. Dnes po oznámení nových závazků ukončení spalování uhlí vydala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) aktualizovaný model, který při dodržení závazků předpokládá oteplení o +1,8 °C.
Klimatická konference tak zatím plní svůj cíl, který byl udržet naději, že se podaří naplit cíle Pařížské dohody, zejména udržení oteplení pod +1,5 °C (v současnosti již dosahuje +1,2 °C).
Podle zpravodaje OSN Selwina Harta jsou však oslavy předčasné. Tyto modely totiž spoléhají na předpoklad, že se všechny závazky podaří splnit. „Podle opatření, která jsou zavedená v současnosti, je svět na cestě k oteplení o 2,7 °C, což je katastrofální trajektorie, a stále jsme daleko od splnění cíle udržení oteplení pod +1,5 °C,“ řekl Hart na konferenci.
Jednotlivé země tak čeká ještě hodně práce převést tyto nově přijaté závazky ve skutečnost.
Více o změně klimatu na Czechsight:
Zdroj: UNFCC
Úvodní obrázek: Bonn Climate Change Conference - October 2014, UNclimatechange, CC BY 2.0
Vstup do diskuze