Pokud se v následujících 50 letech bude planeta oteplovat stejně rychle jako dnes, připravme se, že na jedné pětině země budou stejné teploty jako na nejteplejším místě na Zemi - Sahaře. V této oblasti se pohybují průměrné roční teploty nad 29 °C. Tyto extrémní podmínky se nyní týkají pouze 0,8 % zemského povrchu. Vědci však uvedli, že se očekává, že se tyto extrémní tepelné oblasti rozšíří na 19 % povrchu země a do roku 2070 postihnou 3,5 miliardy lidí.

Země je v současné době díky rostoucím emisím na cestě ke zvýšení globální teploty o 3 °C do roku 2100. Studie naznačuje, že vzhledem k tomu, že se půda otepluje rychleji než oceány, do roku 2070 pravděpodobně dojde k nárůstu teplot, které lidé zažívají, asi o 7,5 °C. A mohlo by to mít závažné důsledky pro produkci potravin, k přístupu k vodním zdrojům, konfliktům a migrační krizi.

Po tisíce let velká většina lidí žije v úzké „klimatické nice“, kde jsou průměrné teploty ideální pro společenskou prosperitu a podmínky příznivé pro pěstování potravin a chov hospodářských zvířat. V blízké době, pakliže nezměníme své chování, budeme stát tváří v tvář klimatické krizi. Tim Kohler, americký vědec z Washingtonské univerzity a spoluautor studie k tomu dodává: „Je rozumné se na tuto situaci dívat s nadhledem, pokud jsou teploty přiměřeně stabilní po více než 6000 let, nedojde k těmto výkyvům tak snadno a rychle.“

Ve zprávě se píše, že každý 1 °C oteplování pro lidstvo znamená, že se bude muset 1 miliarda lidí přesunout dál od rovníku do chladnějších oblastí nebo se přizpůsobit extrémním teplotním podmínkám. „Mezi regiony, které mají být nejvíce zasaženy, patří části subsaharské Afriky, Jižní Ameriky, Indie, jihovýchodní Asie, Arabského poloostrova a Austrálie. Jsou to všechno regiony s rychle rostoucí populací,“ uvedl Chi Xu z Nankingské univerzity a další spoluautor práce.

Studie celkově počítá s tím, že na následky klimatické krize odejde z domovů 3,5 miliardy lidí, což dramaticky přesahuje prognózu Světové banky z roku 2018, která hovořila o přesunu 140 milionů klimatických uprchlíků především z Jižní Asie, subsaharské Afriky a Latinské Ameriky. Zprávu lze chápat tak, že je to vlastně takové varování, co by se mohlo stát, kdyby se klimatická krize dále neřešila. Ale je tu naděje. Vědci uvedli, že rychlým a výrazným snížením celosvětových emisí oxidu uhličitého by se mohl počet lidí vystavených velkému horku snížit na polovinu.

Zdroj: cnn.com
Foto: pixabay.com