I když se nové minerály, především díky novým pohledům a přístupům ke kamenům, definují relativně často, ve střední Evropě se jedná o málo častý jev. Minerál dobšináit byl jako 23. původní minerál popsán ze slovenského území. Platnost definice potvrdila před pár dny Komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (Commission on New Minerals, Nomenclature & Classification; CNMNC) při Mezinárodní mineralogické asociaci.

klasifikační diagram minerálů skupiny kolem roselitu (autor: Martin Števko, SAV)

Název byl vytvořen na počest města Dobšiná, v jejímž okolí byl nově definovaný minerál objeven. Patří do skupiny okolo minerálu roselitu, relativně vzácného arseničnanu, který obsahuje, mimo arsen, také vápník (vzorec Ca₂ [AsO₄]₂ · H₂O). Dobšináit má dominantní zastoupení vápníku, který hlavně udává bílou barvu holotypu dobšináitu. Menší obsah kobaltu pak dobšináit zbarvuje do světle růžova.

„Rudní žíly v okolí města představují nejvýznamnější akumulaci niklu a kobaltu v Západních Karpatech a Dobšiná v minulosti patřila k nejvýznamnějším producentům těchto kovů v Evropě. Dobšináit byl nalezený v Zembersko-Tereziánském žilném systému, kde se vyskytuje spolu s dalšími sekundárními minerály, jako je erytrit, pikrofarmakolit a phaunouxit,“ popsal Martin Števko z Ústavu vied o Zemi Slovenské Akademie věd (SAV).

Při geochemických analýzách dobšináitu byla využita také elektronová mikrosonda Cameca SX-100 deponovaná na pracovišti Ústavu vied o Zemi Slovenskej akadémie vied v Banské Bystrici.

Na objevu a popsání nového minerálu spolupracovali vědci z Národního muzea v Praze, Masarykovy univerzity a Moravského zemského muzea v Brně a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Zdroj úvodního obrázku: Sam Moqadam
Zdroj: SAV