Jestliže při specifických zvucích zažíváte frustraci, vztek nebo nechuť, je možné, že trpíte poruchou známou jako misofonie. Tento stav byl poprvé popsán před 20 lety. V roce 2013 trojice nizozemských vědců formálně představila diagnostická kritéria ve snaze klasifikovat misofonii jako psychiatrickou poruchu. I přes rostoucí počty výzkumů týkající se tohoto tématu, nebyla misofonie dosud zařazena mezi psychiatrické stavy.

Misofonie je definována psychickou averzí vyvolanou určitými zvuky. Většinou je averze vyvolána orálními zvuky, jako je dýchání, žvýkání a polykání. Může však být spuštěna i zvuky klepání či klikání.

V roce 2017 vyšla neurologická studie zkoumající původ misofonie, podle ní byly spouštěcí zvuky spojeny se zvýšenou aktivitou v předním insulárním kortexu, části mozku podílející se na vědomí a emocích. Nový výzkum vedený stejným týmem z Newcastle University vedl k poznatkům, že jezení a žvýkání jsou hlavními spouštěči misofonie.

Nečekaná zjištění odhalila zvýšenou aktivaci oblastí mozku odpovědných za orofaciální motorický pohyb v reakci na misofonické zvuky. Pacienti trpící misofonií navíc vykazovali zvýšenou funkční konektivitu mezi orofaciálními motorickými oblastmi a sluchovou i zrakovou kůrou v klidovém stavu.

„Překvapilo nás, že jsme našli podobný model komunikace mezi vizuálními a motorickými oblastmi, odráží to skutečnost, že k misofonii může dojít i vlivem vizuálního spouštěče,“ říká Sukhbinder Kumar, hlavní autor studie. „To nás vedlo k přesvědčení, že tato komunikace aktivuje tzv. zrcadlový systém, který pomáhá zpracovávat pohyby jiných jedinců aktivací našeho vlastního mozku podobným způsobem, jako kdybychom pohyby prováděli sami.“

Systém zrcadlových neuronů byl objeven v 90. letech týmem italských vědců. Jeho přítomnost u lidí byla dosud jen diskutována.

Kumar a kol. připouštějí, že jejich poznatky jsou stále spíše hypotetické, neexistují totiž neuroimagingové důkazy o zrcadlových neuronech u lidí. Současná technologie magnetické rezonance není dostatečné detailní, aby přiblížila aktivitu jednotlivých neuronů. Nicméně hypotéza o zrcadlové neuronové misofonii je přesvědčivá.

„Myslíme si, že u lidí s misofonií dochází vlivem nadměrné nedobrovolné aktivaci zrcadlového systému k pocitu, že zvuky vydávané jinými lidmi pronikají do jejich těl bez jakékoliv kontroly,“ dodává Kumar. „Je zajímavé, že někteří lidé mohou snížit své příznaky napodobováním akce generující spouštěcí zvuk, což může naznačovat obnovení pocitu kontroly.“

V další práci by se britský tým chtěl zaměřit na nové druhy terapie, které by braly v potaz i motorické oblasti mozku. Mezi současné druhy terapie patří zvuková terapie a expozice.

O nové studii informuje The Journal of Neuroscience.

Originální studie: https://www.jneurosci.org/content/early/2021/05/20/JNEUROSCI.0261-21.2021

Zdroj: NewAtlas

Obrázek: Andriyko Podilnyk via Unsplash