Na cestě k udržitelné budoucnosti nás zřejmě čeká okamžik, kdy opustíme tradiční stavební materiály a dáme prostor zdrojům biologického původu. Jedním z argumentů proč k takovému kroku přistoupit je využití samoopravných mechanismů, kterých je život schopen. Seznamte se s prací Willa Srubara, výzkumného pracovníka v oblasti materiálového inženýrství na University of Colorado, který se za tímto účelem rozhodl vytvořit beton doslova plný malých mikrobiálních továren.

"Sci-fi se stává realitou. Dokázali jsme přeměnit živé buňky na mikroskopické továrny," říká Srubar, který se studiu "živých materiálů" dlouhodobě věnuje. Od jejich využívání ve stavebním průmyslu si slibuje nejen výrazné snížení finančních nákladů, ale i odstranění ekologických problémů, které ruku v ruce kráčí s produkcí konvenčních materiálů.

Již dříve dokázal Srubar se svými kolegy geneticky přeprogramovat známou bakterii E. coli tak, aby vytvářela částice vápence různých velikostí i vlastností. V další práci přiměli stejný mikroorganismus, aby produkoval styren - chemikálii, používanou k tvorbě polystyrenové pěny. Možná si vzpomínáte na náš listopadový článek, ve kterém jsme popisovali i poslední výzkum týmu Willa Srubara. Jeho laboratoř tehdy využila sinice, které byly schopné ve správných podmínkách produkovat cement. Díky tomu vytvořily fotosyntetizující bakterie doslova živou cihlu.

Oblouk, vyrobený z živého betonu, zdroj: CU Boulder College of Engineering & Applied Science

Produkci živých stavebních bloků zásadně nakopává 3D tisk, který umožňuje přeměnu těchto materiálů do výrazně větších měřítek. The National Science Foundation nedávno označila tyto živé materiály za jednu z klíčových priorit budoucnosti a nastínila, že naleznou uplatnění od stavebnictví po kosmické programy.

Zdroj: The Byte