Redakce CZECHSIGHT se v rámci přednáškového cyklu Pátečníci zúčastnila přednášky vesmírného inženýra Michala Václavíka z České kosmické kanceláře o ambiciózní misi Evropské kosmické agentury ExoMars, která hodlá příští červenec vyslat na rudou planetu rover, který bude prozkoumávat nejen její povrch, ale i svrchní vrstvy půdy za účelem hledání známek minulého či dokonce současného života. Pojďme se s projektem blíže seznámit.

Rover Rosalind Franklin, zdroj: The Verge

Mise ExoMars je již dlouho trvající záležitostí, s historií sahající 20 let do minulosti. Tehdy se rodí myšlenka na existenci jednotného silného kosmického programu, který by prozkoumával sluneční soustavu a na kterém by spolupracovala Evropa s USA. Samotný projekt ExoMars vzniká již v roce 2003 a o rok později shromažďuje kolem 300 výzkumů, které by dle slov jejich autorů „stálo za to“ na Marsu realizovat. Tehdejší plánovaný rozpočet se pohybuje mezi 500-600 miliony euro.

Hlavní cíle vzniknuvší mise byly ovšem jasné – zkoumat zastoupení stopových prvků v atmosféře a skrze průzkum podpovrchových vrstev hledat na Marsu známky mimozemského života. ExoMars je ze začátku mezinárodním projektem, ovšem v roce 2011 od něj NASA odstupuje pro údajný nedostatek financí. Protože Evropská kosmická agentura by nedokázala tento obří projekt dokončit sama, nabídne poté spolupráci Roskosmosu, který ji přijme. Do roku 2018 se pak celkový rozpočet navyšuje na enormních 2500 milionů euro a celý projekt odsouvá na rok 2020.

Nutno ovšem zmínit první část mise, která započala již v roce 2016. Ta si dala za cíl dopravit do blízkosti Marsu 4,3 tunovou družici nazvanou Trace Gas Orbiter (TGO), nejtěžšídružici, která kdy byla na rudou planetu vyslána. Jejím úkolem je zkoumat místní atmosféru azejména měřit koncentrace stopových prvků, jako je například metan. Sonda zároveň planetu fotí a poskytuje tak výzkumu cenné snímky, například fotografie kráteru Gale, či větrných vírů na marťanském povrchu. TGO disponuje například kamerou CASSIS, detektorem neutronů FREND, či spektrometrem NOMAD.

Sonda TGO, zdroj: ESA

První výzkumy odhalily vodík jakožto dominantní prvek atmosféry Marsu. Ten ovšem pomalu ubývá a mizí v kosmickém prostoru. Americká sonda MSL, známější pod jménem vlastního vozítka Curiosity rovněž zaznamenala údajný nárůst metanu, což by mohlo indikovat přítomnost života. Tato skutečnost, která byla možná vyvolána vědeckým artefaktem, je však pouze spekulací, neboť řádově přesnější TGO tento nárůst nepozorovala. MSL však opravdu mohla metan detekovat, neboť na rozdíl od TGO prozkoumává povrch planety, kde se mohl metan držet a rozkládat. Vysoko kroužící TGO by ho tak nebyla schopna zaznamenat. Tento jev tedy zůstává vskutku záhadou, na kterou možná bude moci odpovědět druhá fáze projektu ExoMars startující příští rok.

TGO ovšem nebyla jedinou sondou, kterou mise ExoMars vyslala. Paralelně s ní putoval k Marsu i přistávací modul Schiaparelli, který ovšem z důvodu tvrdého přistání selhal. Za vinou havárie stojí softwarová chyba ve finální fázi sestupu, která deaktivovala přistávací motory v kilometrové výšce nad povrchem. Mise, plánovaná na příští rok, se ovšem z chyby poučila a vybavila modul dvěma navigačními systémy se vzájemnou kontrolou.

Vraťme se však do současnosti, ve které vědci sebevědomě míří k vyslání roveru. Tato druhá část mise ExoMars, plánovaná na 25. červenec příštího roku, si dává za cíl přistání roveru pojmenovaného Rosalind Franklin. Jeho úkolem bude hledání stop života pod povrchem rudé planety pomocí zcela nových technologií. Hmotnost samotného roveru činí okolo 300 kg, hmotnost celé soustavy se pak pohybuje okolo 2 tun. Rover disponuje zejména unikátním dvoumetrovým vrtákem WISDOM, pomocí kterého umožní odběr vzorků až dva metry pod povrchem Marsu. Zajímavostí je, že tento vrták je na celém roveru nejdražší součástkou. Mimo WISDOM disponuje Rosalind Franklin například kamerou, pozorující mikrobiologické stopy CULPI, či molekulární analyzátor MOMA, hledající organické látky. V jádru roveru nalezneme rovněž vlastní laboratoř ADL.

Nosný modul, zdroj: ESA

Samotný rover je již takřka hotov, ovšem celý projekt vede nekončící válku s časovým presem – počty rezervních dní se mohou kdykoli rapidně ztenčit a odklad o pouhých pár dní by znamenal opětovnou potřebu navýšení rozpočtu. V sázce je rovněž možný odklad startu na příští srpen, což by ovšem znamenalo nutnost navýšení rozpočtu o dalších 90 milionů euro a zkrácení mise na povrchu Marsu.

Rover Rosalind Franklin, zdroj: BBC

Otázek je mnoho, ovšem my s napětím očekáváme stanovené datum a věříme, že mise ExoMars 2020 přinese hodnotné výsledky.