Neuropatie popisuje poškození nebo nefunkčnost nervů kdekoli v těle. Většinou je doprovázena bolestí nebo necitlivostí. V současné době nejsou dostupné žádné efektivní metody terapie. Lékaři dokážou zmírňovat příznaky pomocí komplexní farmakologické léčby, která je většinou doprovázena vedlejšími účinky, jako je únava a otupělost.

Díky tomu, že lékaři dokážou určit přesné místo poškození nervů míchy každého pacienta a původ neuropatické bolesti, výzkum se v posledních letech soustředí přímo na opravení nervů v místě poškození.

Jednou z cest může být použití genové terapie. Tou se zabývala i skupina biologů z University of California. Ve svém výzkumu injikovali myším s poškozenými nervy virus obsahující geny pro GABA neurotransmiter, který v těle standardně blokuje impuls mezi nervovými buňkami. V tomto případě inhibuje bolestivé podněty.

Injekce transgenů GAD65 a VGAT přímo do místa poranění způsobila snížení signálu nocicepčních nervových vláken bez jakýchkoli vedlejších účinků. Efekt navíc přetrval déle než dva měsíce. „Jednou z hlavních podmínek pro klinicky přijatelnou terapii proti bolesti je absence vedlejších účinků,“ potvrzuje autor studie Martin Marsala, anesteziolog z University of California. „Velmi žádaným je pak dlouhodobý efekt terapie. Pokud se nám povede prokázat účinnost našeho konstruktu i v klinické studii, jsme na dobré cestě zajistit lepší kvalitu života řadě pacientů,“ uzavírá.

Zdroj: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1525001622002945 (i.f. 11,454)
Foto: camilo jimenez, Unsplash

Více z medicíny a zdraví na CZECHSIGHT:

Prohlédněte si nejdetailnější 3D rekonstrukci lidského mozku
Pohled na mozek, jaký jsme dosud neměli možnost vidět. Amsterdamští vědci představili v posledním vydání prestižního časopisu Science Advances dosud nejdetailnější trojdimenzionální strukturu lidského mozku. Pomáhat bude vědcům, lékařům i studentům při výuce.
Byl objeven nový druh plicních buněk. Jejich absence souvisí s rozvojem CHOPN
Výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature (i.f. 49,96) popisuje analýzu tkáně lidských plic, díky které byly identifikovány tzv. RASCs buňky, které ohraničují vlákna hluboko v plicích blízko plicních sklípků, kde se dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého.