Nebezpečné bakterie mají jednu zásadní a lidstvo frustrující schopnost - i přes zničení infekce se vrátit a hostitelské tělo znovu napadnout. Tomuto jevu se odborně říká perzistence a je zodpovědný za řadu prakticky nevyléčitelných infekcí. Králem tohoto fenoménu je například nechvalně známý zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus).  

Tito perzistenti jsou schopni velmi efektivně unikat před antibiotiky. A přestože je nakonec "dopadnou" a zabijí, malá část přežívá a dává zrod nové generaci, která je opět schopna v lidském těle perzistovat. Populace si tak udržuje malé procento těch, které fungují jako jakési "konzervy infekce", které lze v případě potřeby znovu otevřít. Názorně tento způsob popisuje níže přiložený obrázek z časopisu Science. Tomuto problému se například věnují i někteří čeští mikrobiologové. Průlom však nově učinili vědci z University of Surrey, kteří objevili genetické mutace, díky kterým se bakterie mohou stát právě těmito nezničitelnými parazity.

Přežívání perzistentních bakterií (červeně) a jejich schopnost obnovy infekce při vystavení antibiotikům, zdroj: Science

Tým identifikoval mutace v genu zvaném ydcl, které měly za následek enormně vyšší tvorbu perzistujících bakterií než obvykle. Vědci ze Surrey tuto změnu v chování popsali tak, jako kdyby svůj dosavadní způsob života zcela "zapomněly". Upustíme-li uzdu fantazie, můžeme na tento způsob přeměny v nebezpečné perzistory hledět stejně, jako když zombie v apokalyptickém filmu kousnutím svých obětí vytvářejí další zombie.

Tyto mutace mají za následek rapidní pokles velikosti bakterií, jejich rychlosti a především výrazně náročnější léčbu antibiotiky. Tým ze Surrey tvrdí, že hlubší porozumění nalezeným mutacím a tedy metodě vzniku perzistorů by mohlo zásadně pomoci vyvinout metody léčby, které by na tyto super odolné bakterie schopné ukrývání specificky cílily.

Hrozba vysoce rezistentních patogenů stále roste. Review on Antimicrobial Resistance z roku 2014 uvádí, že by takové infekce mohly v případě neefektivního vývoje léčby stát do roku 2050 život až 10 milionů lidí ročně.

Originální práce: https://www.pnas.org/content/117/8/4152

Zdroj: New Atlas, zdroj titulní fotografie: Unsplash