Autoři článků popsali 10 let trvající výzkum, který zkoumal změny v chování respondentů mezi 13. a 23. rokem. Použili analýzu zaměřenou na jednotlivce, nikoli na proměnnou. Díky tomu mohli zkombinovat řadu algoritmů napříč různými proměnnými tak, aby mohli změřit, jak se tyto proměnné mění mezi jednotlivci. Tento přístup je mnohem přesnější při znázornění chování proměnných mezi individui.

Předmětem výzkumu byla skupina mladistvých pocházejících ze stejného města ze severozápadu USA. První vlna (celkově došlo k 10 vlnám měření) započala v roce 2007 a využívala telefonních dotazníků, které zodpověděli rodinní příslušníci pozorovaných jedinců. U zúčastněných bylo sledováno potenciální agresivní chování, úzkost, symptomy deprese a chování ve společnosti.

Výsledky potvrdily, že chlapci, hráli více násilných videoher než dívky téměř v každé vlně (kromě vln 7, 8 a 10). Následně byly respondentni rozděleni do tří skupin podle času stráveném hraním násilných her. Nadprůměrné množství času u agresivních her věnovala malá skupina tvořící 4% z dotázaných. Průměrně dlouho hrálo násilné hry 23% dotázaných a málo nebo téměř vůbec hrálo násilné hry 73% dotázaných.

Výzkumný tým následně analyzoval odpovědi rodinných příslušníků nashromážděné za 10 let a porovnával je s délkou hraní násilných her. Ukázalo se, že doba strávená u agresivních her nesouvisí s agresivním chováním respondentů v dospělosti. Zároveň bylo potvrzeno, že první skupina vykazuje v pozdějším věku více depresivních symptomů avšak méně úzkosti. Je tak možné, že členové skupiny využívají agresivních her k vypořádání se s některými náročnými situacemi v jejich životech.

Rovněž se ukázalo, že doba strávená u násilných her se s věkem mění. Pokud v rané adolescenci dotyčný hraje více násilných her, je pravděpodobné, že v dospělém věku čas u těchto her strávený klesne. Naopak u skupiny, která trávila hraním agresivních her méně času, strávená doba hraní postupně lehce stoupá.

Dodejme na závěr, že i přes určitá zpřesnění při vyhodnocování výzkumu má tento způsob určité limity. Vzhledem k tomu, že je založen na datech získaných z pozorování rodinných příslušníků, mohou výsledky vykazovat určitou předpojatost. Nicméně jde zatím o jeden z nejrozsáhlejších a nejpřesnějších dostupných výzkumů.

Zdroj: https://www.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/cyber.2020.0049
Foto: Fábio Silva, Unsplash