Analýza více než 1,5 miliardy buněk pacienta s označením EC2 ukázala nulové hodnoty funkčních částic viru HIV. Stále však byly přítomny nefunkční kopie viru. I přesto, že je studovaný vzorek poměrně velký, nemohou vědci s jistotou tvrdit, že se vir nenachází někde jinde v těle. Výsledky naznačují, že by někteří lidé mohli mít určitou imunitní výhodu proti HIV.

To potvrzuje i pacient EC1, u kterého izolované buňky skrývaly pouze jednu funkční kopii na 1 miliardu krevních buněk.

Oba pacienti patří do skupiny, které se říká "elite controllers". Jde o pacienty, kteří jsou schopni udržet minimální hladinu viru bez použití antiretrovirotik. Tito lidé nebojují téměř s žádnými symptomy. "Navíc se nejedná pouze o krátkodobou odolnost. Většinou je doba trvání extrémně dlouhá," potvrzuje Satya Dandekar z University of California, která se na výzkumu podíela. Přitom pro 99,5 % pacientů bojujících s HIV po celém světě potřebuje k přežití velké dávky léků.

Klíčem k poznání zůstává přesný záznam toho, jak imunitní systém elitních pacientů bojuje s virem. To se zatím zjistit nepodařilo. V tuto chvíli je jasné, že zhruba čtvrtina elitních pacientů disponuje genetckými změnami imunitního systému. To ale pouze naznačuje možný mechanismus a navíc jen u malé části celé skupiny.

Zároveň je zajímavé, kde virus u elitních pacientů působí. Normálně nasedá v DNA blízko genům nebo přímo na ně. U zvýhodněné skupiny je virus zaznamenán v oblastech, které jsou na geny chudé. Díky tomu je virus uvěznen v jakémsi odpadkovém koši a nemůže fungovat správně.

Vědci zatím vyvrátili některé možnosti, jak by elitní pacienti mohli být ochráněni před HIV. Přesný mechanismus, kterým proti němu bojují však zůstává neznámý.

Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41586-020-2651-8
Foto: C. Goldsmith, P. Feorino, E.L. Palmer, W.R. McManus