Analýzou fylogeneze dnešních ptáků s použitím ekologické rekonstrukce předků (Ancestral ecological reconstructions; AERs) výzkumníci rozdělili ptáky na tři skupiny podle toho, kde primárně žijí. Jedná se o druhy přebývající v primárně lesním prostředí, mimo lesní prostředí a ptáky, kteří žádné prostředí neupřednostňují. Studie byla publikovaná v časopise Current Biology.

Skupina moderních ptáků (Neornithes) je charakteristická tím, že její nejprimitivnější členové obývají prostředí převážně mimo lesy a zpravidla nelétají. A toto zjištění získané genetickou analýzou souhlasí také s paleontologickým záznamem.

Koláčové schéma všech dnes žijících ptáků. Jednotlivá upřednostňovaná prostředí jsou znázorněna barvou čar (zelená- upřednostňující les, hnědá- upřednostňující jiné prostředí, šedá- různá prostředí). Zdroj: článek

Hranici křídy a třetihor totiž přežili ptáci žijící na zemi mimo les, kteří se nebojí zahrabat si v hlíně. Nejpodobnějším současným ptákem by těmto přeživším byla tinama z Jižní Ameriky patřící do nejprimitivnější skupiny, běžců (Paleognathae).

Konec křídy je charakteristický především monstrózními požáry lesních porostů, kterým se ptáci žijící mimo les s noblesou vyhnuli. Na začátku třetihor také začíná enormní druhová diferenciace těchto živočichů a ne nadarmo je toto období považováno za období ptáků. Savci si na svůj drtivý nástup museli ještě chvilku počkat… Travnaté prostředí paleogénu bylo pro běhavé zástupce ptačí říše hotovým rájem.

S dopadem meteoritu při zmíněném vymírání končí svoji cestu živočišnou říší především skupiny, které byly adaptovány na určitý druh potravy z určitého prostředí. Vymírají ptáci obývající mořská prostředí a výše zmínění ptáci lesní. V těchto místech se takřka zhroutil potravní řetězec a pták adaptovaný na lov ryb, které si živí planktonem, jenž vyhynul, semínka zobat nemůže. Chudák.

Zdroj úvodního obrázku: Jenny Hill
Zdroj: Current Biology; https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(18)30534-7