Článek vyšel v časopise Royal Society Proceedings B. Jantar pochází z období Křídy, asi před 100 miliony let. Nálezy fosilizovaných spermií jsou raritní. Druhá nejstarší známa zachovaná pohlavní buňka pochází z období přes 17 miliony let.

K nálezu došlo díky velice citlivé analýze s použitím počítačové mikro tomografie (mikro CT). Uvěznění zamilovaného páru do kapky mízy muselo následovat těšně po kopulaci. Spermie se již nachází uvnitř těla samice, ale jeden ze samců byl stále přítomný.

Spermie patří křídové lasturnatce (Ostracoda), která dostala název Myanmarcypris hui. Tito korýši jsou zajímaví zejména gigantickými rozměry svých samčích pohlavních buněk. Některé druhy mají spermie dokonce větší, než samotná těla. Žijí na naší planetě více jak 500 miliónů let v mořích, jezerech a řekách.

V době křídy se na území dnešního Myanmaru (dříve Barmy) nalézaly rozsáhlé laguny a bažiny s porosty stromů ponořených kmeny a kořeny ve vodě. Dnešní alternativou jsou těmto prostředím mangrovové porosty.

Myanmarský jantar vydal již spoustu vynikajících nálezů. Za všechny jmenuji nález hlavy a kousku těla malého hada, peří na části ocasu dinosaura nebo všudypřítomného hmyzu a brouků. Nález může pomoci s pochopením historie pohlavního rozmnožování u živočichů. Na základě něj je patrné, že už před 100 miliony let docházelo u korýšů k vnitřnímu a ne vnějšímu oplození.

Zdroj: https://royalsocietypublishing.org/doi/abs/10.1098/rspb.2020.1661?af=R&, Royal Society Proceedings B

Zdroj titulního obrázku: BellyBelly.com