Členkou výzkumu, který vyšel v časopise Science, byla i Anneline Pinson z Max Planckova institutu pro molekulární buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech. Podle ní, můžeme předpokládat, že zmíněná mutace hraje roli v tom, zda jsme chytřejší než starší formy rodu Homo.
Její kolega Wieland Huttner však jedním dechem dodává, že jsme stále daleko od jasného důkazu. Co tedy víme?
Mutace v jedné z aminokyselin proteinu TKTL1 je, i podle dalších studiích, přítomna téměř u všech současně žijících lidí. Avšak nikoli u neandrtálců, denisovanů nebo starších příbůzných a primátů.
TKTL1 je produkován v tzv. progenitorových buňkách, které pomáhají při vzniku neokortexu, vnější části mozku, hrající zásadní roli při vnímání a mluvení. Hypotéza mnoha vědeckých skupin je nasnadě. Pomáhá protein tvarovat mozek moderních lidí a přispívat k jejich větší inteligenci?
Vědecký tým kolem Pinsonové a Huttnera se rozhodl přidat tento protein embryím myší a fretek a zároveň vytvořit organoidy z lidských buněk, které naopak obsahovaly starší, nezmutovanou formu proteinu.
Pokusy ukázaly, že u myší a fretek došlo ke zvýšení jednoho druhu progenitorových buněk v neokortexu. Výsledkem po dlouhodobém působení by bylo zvýšení počtu (hustoty) neuronů a/nebo zvětšení neokortexu.
Mozky neandrtálců a moderních lidí jsou podobně velké. U současné populace je však patrný jiný, prodloužený tvar. Vědci tak uvažují nad tím, zda právě to nemůže být působením proteinu TKTL1.
A jsme díky tomu chytřejší? To se zatím neví. Zvýšený počet neuronů ještě nutně nemusí znamenat větší inteligenci.
Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/science.abl6422 (i.f. 63,7)
Foto: Robina Weermeijer, Unsplash
Více z archeologie na CZECHSIGHT:
Vendula Lužná
Petr Kašík
Vstup do diskuze