Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že ročně zemřou na nemoci spojené s konzumací alkoholu 3 miliony lidí, tedy přes 5 % všech úmrtí. U lidí zesnulých ve věku 20–39 let je pak alkohol viníkem u více než 13 % případů. I přes tato alarmující čísla často slýcháme, že menší množství některých alkoholických nápojů může zdraví i prospívat. Na to se právě zaměřili vědci z Portugalska v případě nejoblíbenějšího alkoholického nápoje na světě – piva.
K přípravě piva je potřeba obilného sladu, nejčastěji v podobě naklíčeného a zpracovaného ječmene. V něm se škroby přemění na jednoduché cukry, které při následné fermentaci poslouží jako potrava pivovarským kvasinkám produkujícím alkohol a CO2. Chuť pivu pak dodává chmel v podobě hořkých látek zvaných humulony a lupulony (z latinského jména chmele Humulus lupulus). Chmelové šištice ovšem obsahují i řadu zdraví prospěšných látek – polyfenolů, jako je xanthohumol. A právě polyfenolické sloučeniny mohou příznivě ovlivnit složení střevní mikrobioty.
Vědci svou studii navrhli velmi jednoduše. Sehnali 22 mužů, rozdělili je do dvou skupin a dali jim za úkol čtyři týdny popíjet jedno malé pivo denně (330 ml) – v jedné skupině alkoholické a v druhé nealkoholické. Na začátku a na konci studie pak výzkumníci pomocí sekvenovaní monitorovali složení jejich střevní mikrobioty a také některé znaky z krve a stolice.
Malé pivo denně na zdraví
Výsledkem studie bylo, že čtyřtýdenní konzumace alkoholického ani nealkoholického piva výrazně nemění základní hodnoty jako BMI (body mass index), hladinu glukózy nebo cholesterolu v krvi. Naopak aktivita enzymu zvaného ALP (alkalická fosfatáza) ve stolici se popíjením piva zvýšila, což je obecně znakem zdravého střeva. Zásadní zjištění ale přišlo v případě střevního mikrobiomu.
Mírná konzumace piva, nehledě na množství alkoholu, vedla ke zvýšení rozmanitosti mikrobioty. U střevní osádky obecně platí, že čím rozsáhlejší „zoologickou zahradu“ ve střevě máme, tím lépe. Vědci tento efekt piva přisuzují především látkám z chmelu – polyfenolům. U podobných sloučenin, přítomných například v zeleném a černém čaji, předešlé studie ukázaly, že mohou zamezit růstu nežádoucích bakterií, a podpořit tak ty „hodnější“.
Z Portugalska do Mexika
Dřívější a rozsáhlejší pivní studie z Mexika došla ke stejnému závěru – zvýšení rozmanitosti střevních bakterií, a dokonce snížení glykémie a některých znaků spjatých s rozvojem cukrovky. Mexičtí vědci ale tento efekt pozorovali pouze v případě nealkoholického piva. Sami autoři portugalské studie dodávají, že alkohol obecně střevní bakterie ovlivňuje neblaze, proto je jejich zjištění spíše překvapující. Rozdíl mezi jejich a mexickou studií pak může být v tom, že Mexičani a Portugalci mají střevní mikrobiom odlišný, jejich bakterie tedy na konzumaci piva reagují jinak. Také je nutné dodat, že obě studie jsou velmi předběžné a zahrnují pouze několik málo desítek osob.
V nedávné době jsme psali o rozsáhlé studii amerických vědců, v níž zjistili, že i velmi mírná, ale dlouhodobá konzumace alkoholu může mít neblahý účinek na náš mozek. A to již od jednoho malého piva denně. Sami portugalští autoři proto připouští, že pro dlouhodobější popíjení se nealkoholické pivo zdá být tou nejvhodnější variantou, což je i v souladu s poznatky mexické studie. Tak na zdraví naše i našich střevních spolubydlících!
Originální publikace: Marques, C., et al. Impact of Beer and Nonalcoholic Beer Consumption on the Gut Microbiota: A Randomized, Double-Blind, Controlled Trial. Journal of Agricultural and Food Chemistry (IF: 5.50)
Zdroj: ScienceDaily
Úvodní obrázek: Anders Nord, Unsplash
Další články na téma alkoholu a zdraví na Czechsight
Michal Kraus
Veronika Zvolská
Petr Kašík
Vstup do diskuze