Zdravotní dopady narušení biologických hodin jsou na základě výzkumu odhalujícího mimo jiné souvislosti se srdečními chorobami a dopadem na metabolismus stále jasnější. Narušení biologických hodin čelí například pracovníci ve směnném provozu. Nová studie zkoumala vztah mezi načasováním našeho jídla a hladinou glukózy v krvi a zjistila, že ti, kteří se stravují po setmění, mohou být vystaveni vyššímu riziku cukrovky a obezity. Výzkum byl publikován v časopise Science Advances.

Přirozený cyklus spánku a bdění v těle, známý jako cirkadiánní rytmus, má široký dopad na lidský organismus. Existuje například studie podrobně popisující mechanismy v srdečních buňkách, které řídí posun v srdeční činnosti během 24 hodin. Objevují se tak vodítka, proč jsou pracovníci směnného provozu náchylnější k srdečním potížím.

Některé studie ukázaly, že nepravidelný spánkový režim může mít podobný účinek, zahrnující zvýšené riziko rozvoje metabolických poruch, jako jsou hypertenze, obezita a cukrovka. Nové světlo by do této problematiky mohla vrhnout malá klinická studie zahrnující 19 mladých a zdravých subjektů, z nichž byli všichni nuceni dodržovat režim simulující podmínky práce v noci.

Kohorta byla rozdělena do dvou skupiny, tj. skupina s pravidelných denním stravovacím režimem a skupina s nočním stravovacím režimem kopírujícím rozvrh typického nočního pracovníka. Během 14 dnů bylo zkoumáno, zda lze zvýšenému riziku diabetu do určité míry čelit denním stravovacím režimem. Následné hodnocení hladiny glukózy v krvi odhalilo výrazný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami, přičemž hladiny těch, kteří jedli v noci, byly v průměru o 6,4 procenta vyšší.

„Toto je první studie na lidech, která demonstruje použití načasování jídla jako prevenci kombinovaných negativních účinků zhoršené glukózové tolerance a narušeného vyrovnání cirkadiánních rytmů v důsledku simulované noční práce,“ říká vedoucí studie Frank Scheer z Harvard Medical School.

Výsledky ukazují na možný zásah do životního stylu, který by vedl ke snížení rizika diabetu u pracovníků nočního provozu. Vědci jsou však zdrženliví, neboť mechanismy, kterých se tato problematika týká jsou složité. Věří, že jádrem problému je cirkadiánní nesouosost nebo nesprávné načasování mezi centrálními cirkadiánními hodinami v hypotalamu a behaviorálními cykly.

„Toto je přísná a vysoce kontrolovaná laboratorní studie, která demonstruje potenciální zásah do nepříznivých metabolických účinků spojených s prací na směny, což je známý problém veřejného zdraví,“ dodává Marishka Brown, ředitelka National Heart, Lung, and Blood Institute's National Center on Sleep Disorders Research. „Těšíme se na další studie, které potvrdí výsledky a začnou odhalovat biologické základy těchto zjištění.“

Originální studie: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abg9910

Zdroj: NewAtlas

Úvodní obrázek: Jay Gajjar via Unsplash