Spousta lidí si představí pod pojmem jóga pouze složité krkolomné pozice, jiní zas naopak strnulou a nehybnou meditaci. Jóga, jak ji v dnešní době známe, se však skládá jak z fyzických pozic, tak i z dechových praktik a technik procvičujících náš mozek a trénujících pozornost. Z četných vědeckých studií, které každoročně vycházejí, vyplývá, že všechny tyto složky jógy mohou mít určitý pozitivní vliv na náš organismus. Jaký vliv má jóga, kromě zdraví fyzického, i na naše zdraví psychické?

Jóga pomáhá zlepšit stav duševního zdraví

Studie z roku 2014 ukazuje, že jóga a meditace, v kombinaci s kognitivní behaviorální terapií, dokázala efektivně pomoci lidem trpícím generalizovanou úzkostnou poruchou. Ta je charakterizována neustálými, nepřiměřenými obavami a úzkostí, které pramení i z úplně všedních, každodenních situací.

U účastníků dané studie došlo po šestitýdenní intervenci, sestávající z pravidelných skupinových sezení, jógy a meditace, k výraznému zlepšení psychického stavu. Snížila se jim jak akutní úzkost, tak i obecná tendence úzkostným stavům propadat. Zároveň pacienti mnohem méně trpěli poruchami spánku, panikou a snížilo se u nich i sebevražedné smýšlení.

Účinky jógy jsou pak dále velmi často zkoumány v souvislosti s projevy deprese. Ta je jednou z nejrozšířenějších duševních chorob a podle Světové zdravotnické organizace jí trpí přes 260 milionů lidí po celém světě. Velká část z diagnostikovaných ale neodpovídá na léčbu antidepresivy a ani již zmíněná kognitivní behaviorální terapie, která je považována za tzv. zlatý standard v léčbě deprese, není často plně účinná. Souhrnná práce, zkoumající celkem 23 studií zabývajících se vlivem jógy na duševní zdraví, uvádí, že jóga dokáže míru deprese účinně snížit.

Zdá se tedy, že jóga může mít blahodárný vliv na naše psychické zdraví. Práce na toto téma ale mívají řadu omezení, která je dobré zmínit. Jedním z nich bývá často malý vzorek účastníků, dalším pak skutečnost, že efektivita jógové praxe bývá stanovena hlavně pomocí dotazníků a sebereflexe. V poslední době je však publikováno čím dál více studií, zkoumajících účinky jógy na konkrétní biologické ukazatele, tzv. markery (nejen) mentálního zdraví.

Jóga podporuje neuronální plasticitu a paměť

Centrální nervový systém je na molekulární a buněčné úrovni schopen neustále se adaptovat a reorganizovat. Tato tzv. neuroplasticita je ovlivňována vnějšími i vnitřními stimuly a dokážeme ji detekovat pomocí specifických molekul, sloužících jako její ukazatele.

Existuje teorie, že při depresi je neuroplasticita v různých částech mozku, jakými jsou mozková kůra či hipokampus, narušena a ovlivněny jsou i hladiny daných biologických ukazatelů mozkové aktivity. Skupina vědců se v nedávné studii snažila prozkoumat vztah mezi biomarkery neuroplasticity, mírou deprese a jógou.

Celkem 58 dospělých účastníků, diagnostikovaných s depresivní poruchou, rozdělili vědci do dvou skupin. Jedna podstoupila během 12 týdnů pravidelná dvouhodinová cvičení jógy, obsahující jak sérii fyzických cviků, tak i dechová cvičení a meditaci. Další skupina pak sloužila jako kontrola.

Lidé, kteří cvičili jógu, vykazovali na konci studie výrazně sníženou míru deprese a zároveň zvýšenou hladinu molekuly BDNF (brain-derived neurotrophic factor). Ta je důležitá pro přežívání neuronů, neurogenezi a tvorbu dlouhodobé paměti. Zároveň u této skupiny došlo k ovlivnění dalších faktorů. Byla detekována nižší hladina kortizolu, jednoho z hlavních stresových hormonů, či škodlivých reaktivních forem kyslíku.

Výsledky další práce navrhují, že jóga dokáže zlepšit i propojenost jednotlivých funkčních center v našem mozku a různé druhy paměti. Studie se zúčastnili lidé starší 55 let, kteří byli opět náhodně rozděleni do dvou skupin. U skupiny, která po dobu 12 týdnů cvičila jógu a meditovala, byla na konci studie pozorována lepší pracovní a verbální paměť, podobně jako u skupiny, která podstoupila standardní trénink k zlepšení paměti. Tyto výsledky tak naznačují, že jóga a meditace by mohly sloužit jako nástroj k zvrácení zhoršování kognitivních funkcí, ke kterému dochází ve stáří.

K využití jógy ve standardní klinické praxi je stále ještě dlouhá cesta. Do budoucna bude třeba vést studie s mnohem většími a rozmanitějšími vzorky populace, abychom mohli s jistotou určit účinky jógy na lidské zdraví. Už dnes ale můžeme z dostupných poznatků usoudit, že toto fyzické i mentální cvičení je schopné pozitivně ovlivnit náš život.


Originální studie: https://content.iospress.com/articles/journal-of-alzheimers-disease/jad150653;

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/cpp.1902;

https://content.iospress.com/articles/restorative-neurology-and-neuroscience/rnn170810;

https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2156587217715927

Zdroj úvodního obrázku: Polina Tankilevitch, Pexels