Podle IEA (International Energy Agency) spotřebují datacentra ročně 200 terawatthodin, což je téměř 1 % z globální spotřeby elektřiny. Z hlediska emisí je to přibližně 0,3 % z celkové produkce CO2. Prakticky neviditelné jsou pak v těchto statistikách servery držené ve firmách, které se co do efektivity většinou nemohou s datacentry srovnávat.

„Firmy, které to s udržitelností myslí vážně, nekončí u recyklovatelných kelímků, nebo zelenějších materiálů. Důraz kladou stále více na komplexní strategii, která počítá s širokou paletou oblastí a činností. Do ekologické stopy započítávají nejen zateplení budov a využití obnovitelných zdrojů, ale i přístup dodavatelů. To platí i pro oblast IT, která bývá často opomíjena,” říká Hana Fořtová, Sustainability Division Director v Renegadz.

Je cloud synonymem pro udržitelnost?

Podle studieLawrence Berkeley National Laboratory představují aplikace v cloudu významnou úsporu energie. Ze závěrů výzkumného ústavu vyplývá, že každý rok ušetří tolik elektřiny, kolik by stačilo k napájení Los Angeles po dobu 12 měsíců. Z hlediska efektivity to znamená, že aplikace v cloudu mají o 87 % nižší spotřebu elektrické energie. Navíc, úspora probíhá nejen z hlediska IT, ale také z hlediska lidských zdrojů, provozních nákladů a logistiky.

Pro Českou republiku je však provoz datacenter z obnovitelných zdrojů zatím jen hudbou budoucnosti. „Globální hráči často napájí svá datacentra z obnovitelných zdrojů a různými způsoby využívají vzniklé odpadní teplo, od vyhřívání budov a skleníků až po ohřev vody. V českých podmínkách by datacentrum napájené z obnovitelných zdrojů nyní nedávalo smysl, daleko větším problémem je držení serverů ve firmách. A to jak z hlediska efektivity, tak i spolehlivosti a bezpečnosti. Velkým trendem je pak cloud: servery neběží zbytečně díky snadnému škálování výkonu – při testování je možné využít virtualizaci a zvýšit kapacitu na pár kliknutí. Pokud si tedy firmy cloud správně nastaví, nebo jej svěří odborníkům, může to znamenat obrovské energetické úspory,” vysvětluje Václav Svátek, CEO a zakladatel technologické společnosti ČMIS.

Odpadní teplo z datacenter může vytápět budovy, skleníky, či ohřívat vodu

Některé firmy, jako je například Cloud&Heats sídlící v Drážďanech, tvrdí, že umí využít dokonce až 90 % odpadního tepla. To využívá k vytápění tamních bytových komplexů, ale například i několika výškových budov ve Frankfurtu. Ve skandinávských zemích zase běží projekty na vytápění skleníků pomocí odpadního tepla ze serverů. Například datacentrum Hydro66 ve švédském Bodenu používá teplo ze svých serverů k pěstování hub, které nejsou zdaleka tak náročné jako tropické plodiny. Zároveň využívá ze 100 % obnovitelné zdroje.

„Klíčovým problémem datacenter držených ve firmách je chlazení serverů – to je potřeba udržovat nepřetržitě, aby nedošlo k přehřátí zařízení. Odpadní teplo má pak řadu využití, u TTC konkrétně k vytápění administrativních prostor. Druhou výzvou je pak zajištění nepřetržitého napájení, tedy ideálně zdvojený přívod ze dvou distribučních uzlů, ze dvou rozvoden, dvou transformátorů a tedy dvou úplně nezávislých větví. V neposlední řadě musí firmy řešit prostor pro serverovnu, její odhlučnění a celou řadu bezpečnostních požadavků. Nehledě na úspory za cenu energií, které mohou jít u velkých firem až do řádu milionů korun měsíčně,” říká Petr Klouček, obchodní manažer TTC Teleport.

Václav Svátek,CEO. Zdroj ČMIS

Moderní hardware je zelenější

Kvalitní hosting není již pouze o výkonu a potřebné infrastruktuře, ale rovněž o širším pohledu na věc z hlediska uživatelské podpory, bezpečnosti a IT architektury aplikací. „Moderní hardware pojme více dat – spotřebuje tedy méně energie a má menší nároky na chlazení. A samozřejmě, neefektivně využitý hardware ve firemní serverovně bývá z hlediska spotřeby nejhorší variantou. Oproti datacentru přináší až pětinásobně vyšší ekologickou zátěž,” vysvětluje Václav Svátek.

Udržitelnost tedy není jen otázkou obnovitelných zdrojů a efektivního hardwaru, ale rovněž ve správném nastavení softwaru a škálování výkonu. „Řekněme, že spotřeba elektřiny serveru v datovém centru bývá 7 kW, na pět let starých serverech to může být až 14 kW. Důležité je však zejména srovnání provozu vlastní serverovny ve firmě a virtuálního serveru v datacentru – velké rezervy totiž mají firmy v IT architektuře a optimalizaci svého IT systému, což může přinést až 50% úspory,” uzavírá Václav Svátek.

Zdroj: TZ Hustá Komunikejšn
Foto: Se svolením ČMIS; Kirill Sh, Unsplash