Zprávu s těmito závěry vydal Energy Transitions Commission (ETC), panel složený ze zástupců velkých firem z energetického, finančního, či fosilního průmyslu. V panelu figurují firmy jako například ArcelorMittal, Shell, BP, Volvo, a mnoho energetických firem z celého světa, včetně Indie a Číny.

Aby k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 mohlo dojít, musí podle zprávy v příští dekádě dojít k výrazným změnám v energetických a dalších plánech, které povedou k rychlému rozšíření bezemisních technologií bez nutnosti závislosti na budoucím odstraňování uhlíku z atmosféry. Zpráva doporučuje, aby od příštího roku byly stavěny pouze bezemisní nové zdroje elektřiny.

"Nula musí znamenat nula, nemůžeme spoléhat na plány, které závisí na dlouhodobém odstraňování uhlíku z atmosféry," řekl předseda ETC Adair Turner. "Nejdůležitější budou podniknuté kroky v příští dekádě – potom už bude moc pozdě."

Tři hlavní kroky ke klimatické neutralitě

Kromě nutnosti přestat stavět nové zdroje spalující uhlí či zemní plyn zpráva naznačuje tři rozsáhlé změny, které bude nutné provést pro přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství.

Tři kroky ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Zdroj: zpráva ETC

První změnou je značné rozšíření opatření pro zvýšení energetické efektivity a podporu cirkulární ekonomiky, a to zejména v rozvojových zemích. Vhodná opatření mohou snížit spotřebu energie v automobilové dopravě o polovinu, v letectví o 30-45 % a ve vytápění budov o 20-50 %. Díky nižší spotřebě pak bude snazší naplnit poptávku po elektřině bez využití fosilních paliv.

Druhým krokem je pak výrazné rozšíření výroby elektřiny z bezemisních zdrojů, doplněné o výrobu vodíku. Vodík bude samozřejmě také nutné vyrábět čistou cestou – v současnosti se 99 % vodíku vyrábí za pomoci fosilních paliv. Vodík jako palivo bude také doplněn o biopaliva a syntetická paliva vyrobená udržitelnou cestou.

Tyto čisté zdroje pak bude nutné využívat napříč všemi sektory. Mělo by tedy dojít k elektrifikaci v oblasti domácností, v průmyslu i v dopravě. Jako náhrada fosilních paliv v sektorech, které vyžadují vysokou koncentraci energie, se pak bude používat vodík či vyrobená syntetická paliva. V sektorech, které nebude možné dekarbonizovat, se pak využije zachytávání a ukládání uhlíku přímo u zdroje.

Podle zprávy jsou všechna tato opatření "nepochybně technicky i ekonomicky dosažitelná". Potřebné technologie jsou buď dostupné již v současnosti v průmyslové škále, anebo jsou blízko k nasazení na trhu.

Celkem tyto investice budou podle zprávy stát 1-2 % světového HDP ročně. Protože ale tyto investice mají svou návratnost, celkový dopad na světovou ekonomiku bude nízký – očekává se, že po zavedení všech jmenovaných opatření bude světové HDP v roce 2050 pouze o 0,5 % nižší než v případě, kdy by neproběhly žádné změny. To ovšem nebere v potaz možné škody způsobené rychlejším a intenzivnějším průběhem změny klimatu, který by v tom případě nastal.

Zpráva bere v potaz i současnou ekonomickou situaci způsobenou COVID-19 a podotýká, že obnova ekonomiky může spočívat v investicích právě do bezemisních zdrojů. Správnými investicemi pak bude možné dosáhnout ekonomiky, která bude bezemisní, zdravější, a odolnější proti nepříznivým jevům. K obnově ekonomiky po COVID-19 vydala ETC speciální zprávu v květnu tohoto roku.

Deset priorit k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Zdroj: zpráva ETC

Zdroj: Making Mission Possible: Delivering a Net-Zero Economy

Úvodní obrázek: Suwit Luangpipatsorn, Pixabay