Kakao jako známka luxusu? Nová studie ukazuje, že použití kakaových bobů bylo mezi Mayskou civilizací běžné

Počátky zpracování a konzumace kakaových bobů jsou spojeny s Mayskou civilizací. Při archeologických výzkumech této civilizace byly nalezeny stopy kakaa ve zbytcích vysoce zdobených ceremoniálních nádob, u kterých se předpokládalo, že sloužily pro speciální příležitosti vyšší třídy. Kakao bylo také nalezeno v sídlech a hrobech honorace, stejně jako se dochovala keramika zobrazující rituální používání kakaa (viz obrázek). Na základě těchto poznatků došla vědecká obec k přesvědčení, že kakao, také nazývané krmě od bohů, bylo jako známka luxusu používané výhradně při oslavách, rituálech nebo k obdarovávání mezi elitou.

Tato domněnka však nebrala v potaz fakt, že ke kakau měly přístup i mnohem nižší vrstvy obyvatelstva, přinejmenším farmáři, kteří jej pěstovali a obchodníci, kteří jej prodávali. Hledání důkazů o používání kakaa se v předchozích výzkumech opravdu většinově omezilo na vládnoucí vrstvy a jejich obydlí.

Vědci z Kalifornie se chtěli na užívání kakaa podívat komplexněji a rozhodli se zkoumat konzumaci této plodiny napříč sociálními vrstvami Mayské společnosti. Do své studie publikované v časopise PNAS zahrnuli celkem 54 úlomků různé keramiky nalezené mezi obdobím 600 - 900 let n.l. v oblasti El Pilar. Ta byla s rozlohou cca 1300 km² a ležící na hranici mezi dnešním Belize a Guatemalou starobylým centrem Mayské civilizace.

Zkoumané keramické úlomky pocházely z váz, nádob na pití, misek, talířů a jiných nádob, u kterých se předpokládalo, že sloužili k uchovávání, servírování či konzumaci jídla a nápojů. Cílem bylo mít co nejreprezentativnější vzorek, a to nejen co se týče typů keramiky, ale i zastoupení různých typů a umístění obydlí. Vědci se zaměřili na sídla nacházející se na vrcholcích hor, jejich úpatích i v údolích řek. Důležitým aspektem byla velikost a důležitost sídla. Do studie tedy zahrnuli budovy v centru města i na jeho okraji. Autorům studie se tak podařilo pokrýt nejenom sídla s různou hustotou obyvatel, ale i porovnat nálezy z obydlí vyšší společnosti s těmi z běžných vesnických domů.

Jako důkaz přítomnosti kakaa, v našem případě konkrétně plodů kakaovníku pravého, se uvádí buďto kofein, theobromin nebo theofylin. Jelikož se tyto látky nachází i v jiných rostlinách, je vždy nutné volit metodiku s přihlédnutím ke konkrétní lokalitě a kontextu. Američtí vědci si pro svou studii vybrali jako důkaz přítomnosti kakaa theofylin, jelikož na daném území nerostla v době Mayů žádná jiná plodina, která by jej obsahovala. Je tedy možné s jistotou říci, že pokud se jej podaří detekovat, jedná se opravdu o stopy kakaa a ne například kávovníku nebo čajovníku.

Pro svou práci výzkumníci odebrali z každého úlomku keramiky vrchní vrstvu hlíny, kterou rozdrtili na homogenní prášek. Ten poté analyzovali za využití moderní vysoce citlivé multifotonové ionizace a následné laserové hmotnostní spektrometrie. Tato kombinace metod umožní převést prášek na plynné skupenství pomocí velice chladného vzduchu a následně oddělit jednotlivé složky v něm obsažené, a tím detekovat i stopové množství theofylinu.

Výsledky ukázaly, že se stopy theofylinu, a tedy přítomnost kakaa potvrdila ve 30 vzorcích (56 %) zkoumané keramiky. Zajímavé je, že nezáleželo, o jaký typ nádoby se jednalo, zda o vázu, misku nebo talíř. Stejně tak se ukázalo, že se kakaové boby užívaly ve všech typech obydlí napříč oblastí El Pilar a to bez ohledu na velikost a umístění sídla.

Jak si tedy vysvětlit tuto všudypřítomnost hnědého zlata? Autoři studie nabízejí několik vysvětlení. Pokud se kakao využívalo opravdu jen při zvláštních rituálech, nakládaly s ním takto všechny vrstvy obyvatelstva, ne jen elita. Další variantou je, že právě zvláštní příležitosti sloužili k tomu, aby se všechny vrstvy společnosti setkaly a slavily společně. Taková teorie se opírá o podobnou praxi při konzumaci medovinového vína zvaného balché. Je také ale klidně možné, že se jednalo o mnohem běžnější surovinu než se dosud myslelo, a tudíž nebyla konzumovaná jen při oslavách.

Závěry, že kakao bylo konzumované jen při zvláštních příležitostech a symbolizovalo prestiž a moc tak bude nutné revidovat. Nové poznatky nabádají ke zdrženlivosti vůči jednoznačným soudům, jestliže nemáme úplný obrázek reality. Přestože pro jeho doplnění bude nezbytný další výzkum, je tato studie zároveň důkazem o důležitosti propojování klasických oborů, jako je archeologie, s moderními metodami současné chemie. Díky tomu můžeme posunovat lidské poznání kupředu.

Úvodní foto: Pablo Merchán Montes, unsplash.com

Citovaná studie: PNAS (impakt faktor:12,5)

Další podobné články na Czechsight:

Horníci v době železné konzumovali sýr s modrou plísní a pivo, ukazuje studie mikrobiomu ze solných dolů

Vědci podrobili analýze vzorky stolice, které nalezli v solných dolech v rakouském Halštatu, aby zkoumali složení stravy tamních horníků od doby bronzové až po baroko. Ve vzorcích z doby železné nalezli důkazy o výrobě sýrů s modrou plísní a piva.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyVendula Lužná

Flavanoly obsažené v kakau zlepšují okysličení mozku a kognitivní funkce

Máte rádi čokoládu, hrozny či zelený čaj? Pak pro vás máme dobrou zprávu – výzkum ukazuje, že chemické látky zvané flavanoly, obsažené ve výše zmíněných potravinách, napomáhají k lepšímu okysličení mozku a jeho výkonnějšímu fungování.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyLenka Strnadová

Hnízdo jako časová schránka? Vědci za pomoci analýzy DNA zkoumají botanické složení ptačích obydlí

Ptačí hnízda jsou poměrně častým exemplářem muzejních sbírek. Mohou nám mnoho odhalit o složení flóry v místech, kde vznikly. Nyní dokážeme díky moderním genetickým metodám analyzovat i vzorky, v nichž nelze jednotlivé druhy rostlin odlišit makroskopicky. To nám umožní lépe chápat proměny krajiny.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyVendula Lužná