Nová studie vydaná ve vědeckém časopise Scientific Reports zkoumá historická sucha ve střední Evropě v posledních 250 letech a modeluje budoucí výskyt sucha v závislosti na množství emisí skleníkových plynů.

Podle této studie se frekvence sucha ve střední Evropě významně zvyšuje v důsledku změny klimatu. V posledních dvou desetiletích zasáhla střední Evropu dvě významná sucha, a to v roce 2003 a v letech 2018-2019. Obě tato sucha přitom byla neobvykle silná i v kontextu několika staletí a víceleté sucho, které proběhlo v posledních několika letech, bylo zcela výjimečné. Podle dat vědců z projektu Intersucho se jednalo o nejhorší sucho v ČR za posledních 500 let.

Proč je sucho častější?

Neobvykle suché podmínky ve střední Evropě jsou podle studie vyvolávány zejména rychlým oteplováním arktických oblastí. Počasí v Evropě je totiž významně ovlivňováno stratosférickým tryskovým prouděním (tzv. jet stream), které je poháněno teplotním rozdílem mezi polárními a subtropickými regiony. Protože se arktické oblasti rychle oteplují, tento teplotní rozdíl se snižuje a tryskové proudění oslabuje, což mění klimatické podmínky ve střední Evropě a způsobuje častější epizody sucha v České republice.

Co je tryskové proudění a jak funguje? Video Met Office - Learn About Weather

Výhled do budoucna

Protože s pokračujícím zvyšováním koncentrací skleníkových plynů v atmosféře se budou arktické regiony i nadále oteplovat, lze očekávat, že sucho ve střední Evropě bude čím dál častější a silnější. Jak moc se frekvence sucha zvýší, tedy závisí na množství lidmi vypouštěných skleníkových plynů.

Pro modelování budoucího vývoje studie použila tři různé scénáře: scénář velmi rychlého snížení světových emisí (RCP2.6), scénář středně rychlého snižování emisí (RCP4.5) a scénář, kdy lidstvo na změnu klimatu nereaguje a emise skleníkových plynů se zvyšují (RCP8.5).

Při zvyšování emisí skleníkových plynů (RCP8.5) pak modely ukázaly v druhé polovině 21. století až sedminásobné zvýšení frekvence sucha ve střední Evropě oproti normálu. Pokud ovšem lidstvo bude snižovat emise skleníkových plynů v souladu se scénářem RCP4.5, zvýšení frekvence sucha bude pouze zhruba trojnásobné oproti normálu. Nejnižší scénář, RCP2.6, vede jen k zanedbatelnému dalšímu zvýšení frekvence sucha, ovšem tento scénář je v současnosti již nepravděpodobný vzhledem k pokračujícímu zvyšování světových emisí.

Zvyšování frekvence a rozsahu sucha ve střední Evropě. Zdroj: Hari et al., 2020

Frekvence sucha v ČR se tedy podle studie bude v každém případě zvyšovat. Do roku 2050 již není možné tento průběh výrazně ovlivnit vzhledem k množství emisí skleníkových plynů, které již byly vypuštěny. Frekvence sucha v druhé polovině 21. století je však výrazně závislá na množství budoucích emisí skleníkových plynů, a při budoucím omezování světových emisí dojde pouze k polovičnímu růstu frekvence sucha v ČR oproti stavu, kdy by lidstvo na změnu klimatu nereagovalo.

Zdroj: Increased future occurrences of the exceptional 2018–2019 Central European drought under global warming, Hari et al., 2020
Úvodní obrázek: Seaq68, Pixabay