Střevní mikrobiom se začíná vyvíjet již od narození a jeho složení a kvalita ovlivňuje celkové zdraví v dospělosti. Miminko se poprvé potkává s bakteriemi již při porodu, kdy při průchodu porodními cestami polyká vaginální a někdy i fekální bakterie matky. Jestliže je porod veden císařským řezem, dá se tento přirozený zdroj bakterií nahradit alespoň částečně tím, že lékař provede výtěr porodních cest a potře jím novorozence. O tom, že je způsob porodu pro složení střevních obyvatel důležitý, jsme již psali. Později se novorozenec setkává s mikrobiálním světem prostřednictvím kůže maminky či kontaktem s dalšími členy domácnosti, třeba i čtyřnohými. Čím více neškodných mikrobů dítě v raném věku pozná, tím silnější bude jeho imunita.

Důležitost kojení je často skloňovaná v odborné i populární literatuře. V posledních letech výzkumy potvrdily, že kojení vede ke správnému vývoji dětského mikrobiomu. Nicméně jeho role byla zatím prokázána pouze z toho hlediska, že mateřské mléko obsahuje unikátní cukry, sloužící jako živná půda pro střevní bakterie, jež se potom v trávicím traktu dítěte lépe etablují. Dosud se však nevědělo, zda je možné, aby se bakterie obsažené přímo v mateřském mléce přenášely až do střev novorozence a přispívaly tak k variabilitě tamního mikrobiomu.

foto: Filip Mroz, unsplash.com

Vědci z USA a Kanady se v nové studii publikované v časopise Cell Host and Microbe zaměřili na porovnávání složení mikrobiomu v mateřském mléce a v dětské stolici s cílem zjistit, zda se nějak překrývají. Jejich vzorek obsahoval přes 1200 párů matka-dítě.

V dětské stolici badatelé identifikovali několik kmenů bakterií, které se vyskytují pouze v mateřském mléce. Zároveň bylo zajímavé, že složení sdíleného mikrobiomu mezi maminkou a dítětem bylo u každé dvojice do jisté míry unikátní. Jedná se tedy o jakousi „rodinnou výbavu“. Výsledky také ukázaly, že složení bakterií v dětském střevě se lišilo podle toho, jak dlouho byla miminka kojená. Výhradní kojení minimálně tři měsíce vede k nejbohatší střevní fauně. Navíc měly takto kojené děti výrazně větší množství Bifidobacterium bifidum – prospěšné bakterie, která je často součástí probiotikpoužívaných při střevních potížích nebo po antibiotické léčbě. Bakterie patřící mezi Bifidobacterium umí rozkládat zmíněné mléčné cukry na jednodušší komponenty a nabízet tak bohatší potravu dalším obyvatelům střev.

Vědci tudíž potvrdili, že kojení výrazně ovlivňuje – ať už přímo nebo jen prostřednictvím poskytnutého substrátu – složení dětského mikrobiomu. Kojení dokonce může vyvážit  počáteční bakteriální ztráty způsobené císařským řezem. Nejzajímavějším zjištěním celé studie bylo, že při tvorbě dětského mikrobiomu záleží také na typu kojení – tedy zda je novorozenec kojen přímo z prsu, nebo zda dostává mateřské mléko z lahve. Děti krmené z lahve měly jiné, chudší a matce méně podobné bakteriální složení. Vědci si to vysvětlují tím, že při kojení z prsu dítě polyká také mikroorganismy sídlící na matčině kůži, zatímco při pití z lahve přijímá naopak bakterie nacházející se na jejím povrchu.

Foto: Kelly Sikkema, unsplash.com

Kojení je tedy důležité nejen jako svého druhu inkubátor pro ty „správné“ bakterie do budoucna, ale i pro jejich přímý přenos. A navíc: čím přirozenější cestou se mateřské mléko do těla kojence dostane, tím je složení mikrobiomu pestřejší a prospěšnější. Takto vyzbrojené děti pak mají v dospělosti menší riziko astmatu nebo obezity.

Další naše články týkající se mikrobiomu:

https://www.czechsight.cz/vaginalni-mikrobiom-je-velmi-komplexni-jeho-studium-vyznamne-prispeje-ke-zmene-pristupu-k-zenskemu-zdravi/

https://www.czechsight.cz/i-rostliny-maji-svuj-mikrobiom-pomaha-jim-rust-celit-stresu-i-vyrabet-bilkoviny/

V textu zmiňovaná publikace:https://www.cell.com/cell-host-microbe/fulltext/S1931-3128(20)30350-4

Autor úvodní fotografie: Jorda Whitt, unsplash.com