Kojení pozitivně ovlivňuje spánek čerstvých matek

Není žádným tajemstvím, že rodičovství s sebou, především v prvních letech po narození dětí nese i výraznou spánkovou deprivaci. Ta je samozřejmě vyšší u maminek, které v drtivé většině zajišťují noční krmení novorozenců. Jejich spánek je tak více fragmentovaný a celková doba spánku je kratší než před otěhotněním. Zatímco doporučená délka spánku je pro dospělého jedince v průměru 7-9 hodin denně, matky v prvním roce po porodu dosáhnou často pouze na šest hodin přerušovaného spánku. A právě nedostatek spánku v prvním roce života dítěte je popsán jako jedna z hlavních příčin psychické nepohody rodiček, poruch pozornosti, stresu, ale také jako rizikový faktor pro zvýšené ukládání tuků.

Vědci z univerzity v Chicagu provedli metaanalýzu publikací zaměřujících se na porovnávání vlivu typu krmení dětí na spánek jejich matek. Děti bývají v tomto období krmeny různě, buďto jsou plně kojeny nebo jsou krmeny jen umělým mlékem, případně ženy kombinují oba způsoby. Analýza celkem pokrývala téměř 6 500 účastnic ze sedmi různých studií. Přestože se novopečení rodiče vyspí méně, než na co byli zvyklí, práce ukázala, že některé typy péče o novorozence opravdu vedou k lepšímu spánku matek.

Ze studií vyplývá, že v prvním roce života dítěte se matky lépe vyspí, pokud kojí. Délka spánku v několika studiích vyšla v průměru na noc o 15 minut delší v případě plně kojených dětí. Zároveň tyhle ženy popisují svůj spánek jako uspokojivější. Vysvětlení je na několika úrovních. Pokud maminky kojí, spí často s dítětem v jedné posteli nebo alespoň ve stejné místnosti, takže to k němu mají blíž a navíc mu nemusí připravovat jídlo. Obě skutečnosti eliminují čas, po který musí být matka vzhůru. Přestože se kojené děti budí většinou častěji, jelikož kojení není jen prostředek k zahnání hladu, ženy u kojení v noci většinou leží a často u něj usnou. Příprava umělého mléka navíc zahrnuje použití osvětlení, což vede k poklesu hladiny melatoninu, hormonu jež se uvolňuje pokud spíme v pro nás vhodnou dobu, a který zlepšuje kvalitu spánku. Jeho pokles tudíž vede k horšímu spánku. V důsledku silnějšího probuzení a poklesu melatoninu tak žena připravující jídlo následně usíná déle.

Dalším z důvodů pro lepší spánek kojících matek je hormon prolaktin, který se při kojení uvolňuje, a který má vliv na kvalitu spánku. Oxytocin je popisován jako hormon, který pomáhá navozovat spánek. Tohoto hormonu se novopečeným maminkám dostává vrchovatou měrou díky mazlení s miminkem. Výhodu tak mají ty ženy, které se svým potomkem sdílejí nejen pokoj, ale rovnou postel. Ty také vycházely ze studií jako celkově nejdéle vyspané.

Nicméně i přes tyto skutečnosti se nezdá se, že by matky, zvláště z dlouhodobého hlediska, byly nějak speciálně chráněny před spánkovou deprivací a jejími dopady. Všechny skupiny zkoumaných žen se vyspí prokazatelně méně než před porodem.

Přestože nedostatek spánku je jednou z hlavních příčin mateřské nepohody, dá se spánková deprivace a její dopady alespoň zmírnit kojením. Nadále však zůstává zásadní rozložit zátěž v prvních měsících mezi více osob – spoléhat na pomoc partnera a rodiny, spát přes den, když spí miminko a snažit se zmírňovat stres častým mazlením s miminkem.

Citovaná studie: Journal of Sleep Research (impact factor: 5,3)

Úvodní foto: Helena Jankovičová Kováčová, pexels.com

Podobné články na Czechsight:

Kojení a jeho průběh určuje složení střevního mikrobiomu dětí

O prospěšnosti kojení netřeba vést spory. Vědci nově popsali, že během něj dochází k přímému přenosu bakterií z mateřského mléka do trávicího traktu kojence, což vede k pestřejšímu dětskému mikrobiomu. Zajímavé je, že jeho skladba záleží na tom, zda dítě přijímá mateřské mléko z prsu, nebo z lahve.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyVendula Lužná

Vědcům se poprvé povedlo vypěstovat mateřské mléko v laboratorních podmínkách

Možná se blíží průlom v možnostech pro ženy, které mají problém s kojením. Dvěma ženám, které stojí za startupem Biomilq, se povedlo v laboratoři vytvořit důležité složky mateřského mléka.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyMichal Palas

Očkováním v těhotenství a během kojení se vytvoří dostatek protilátek proti COVID-19 až po druhé dávce

Přestože bezpečnost a účinnost očkování v těhotenství proti COVID-19 byla již potvrzena, vědci stále sbírají potřebná data, aby důkladně porozuměli průběhu imunitní odpovědi u žen-matek a mohli tak lépe navrhnout optimální očkovací schéma s ohledem na zdraví matky i dítěte.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyVendula Lužná