Možná jste si mysleli, že první organismus na planetě Mars nebude nikdo jiný, než prapravnuk Neila Armstronga. Podle studie z letošního léta jste se ale dost možná mýlili. Prvním tvorem na rudé planetě totiž nemusí být zdaleka člověk, nýbrž mikroorganismy.

Srpnový článek, publikovaný minulý měsíc v časopise FEMS Microbiology Ecology tvrdí, že první kolonizátoři Marsu by měly být bakterie, viry a houby, které přirozeně podporují mnoho procesů na Zemi, nezbytných pro život i udržení stálého klima. Teoreticky by tak usnadnily následnou kolonizaci člověkem.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6748721/

Ekologie mikroorganismů je totiž opravdu bohatá. K udržování života na Zemi přispívají řadou biologických mechanismů, jako například rozkladnými procesy, koloběhem prvků, produkcí vitaminů, symbiotickými vztahy s jinými organismy a prakticky nekonečnou řadou dalších alternativních metabolismů.

„Nasazení mikrobiálních kultur v rámci vesmírného výzkumu by nemělo být náhodné, ale naprosto nevyhnutelné. Předpokládáme, že ignorováním této skutečnosti není možné nové planety osídlit,“ tvrdí nekompromisně abstrakt studie.  „Věříme, že je nezbytně nutné diskutovat o roli mikrobů v kosmickém výzkumu jakožto primárních kolonistů.“

Studie laboratoře profesora Jose Lopeze, jednoho z hlavních autorů článku, jmenuje argumenty a vyzývá vědeckou komunitu ke zpětné vazbě, která by vedla k zahájení výzkumného programu. Ten by následně vybral potenciální mikroorganismy, které by svým způsobem života byly teoreticky schopné na planetě Mars přežít.

Současná nařízení ovšem Lopezovu výzkumu příliš do karet nehrají. NASA i všechny ostatní vesmírné programy po desetiletí přísně dodržují nařízení o striktní sterilizaci a zabránění kontaminace. Lopez a jeho kolegové však tvrdí, že zavedení užitečných mikrobů by ve skutečnosti mohlo celý proces kolonizace Marsu a udržení života na něm naopak zahájit.

„Život, jak víme, nemůže existovat bez prospěšných mikroorganismů,“ uvedl Lopez v tiskové zprávě. Přežít na neúrodné sterilní planetě je vskutku nereálné.“

Článek navrhuje jako ideální mikroby pro tuto práci tzv. extremofily – mikroorganismy zvyklé žít v nejextrémnějších prostředích. Na Zemi je nalezneme například v horkých pramenech Yellowstonského národního parku. Mezi živočichy pak dominují například dobře známé želvušky.

„Nenabádáme k okamžitému nasazení bakterií ve vesmírných programech, pouze po systematičtějším výzkumu,“ říká závěrem Lopez.

Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Děkujeme.

Zdroj: NCBI, Futurism