Kousek historie: První mikroskopická pozorování

V roce 1663 se Hooke, bohatý učenec, který se rozhodl zasvětit život vědě, zaobíral bizarní a zpochybňovanou teorií - atomismem. Aby dokázal existenci atomů, experimentoval s čočkami do dalekohledů a sestavil mikroskop. Roku 1665 vydal obrázkovou knihu s náčrtky toho, co vše svým přístrojem spatřil. Spis Micrographia, který obsahoval zvětšeniny rostlin, hmyzu a také první nákres buňky, se stal v Anglii nejprodávanější knihou druhé poloviny století. Objev buněk, který kniha popsala, sice nepotvrdil existence atomů, ale Hookovi přinesl popularitu - a také nenávist Newtona, který jej vnímal jako namyšleného podvodníka, co za vědu vydává kombinaci filozofických blábolů a kreslení obrázků, aniž by formuloval nějaký zákon nebo výpočet.

Hookovy pokusy záhy našly své pokračovatele. Nehemiah Grew z Coventry, který vyučoval na univerzitě v Leydenu, byl znám svou sbírkou přírodních kuriozit (zejména minerálů). Na Hookův návrh mu v roce 1671 nabídla Royal Society členství. Roku 1682 publikoval Grew Anatonomii rostlin, dílo populární hlavně detailními vyobrazeními listů a větví stromů pod mikroskopem. Jeho rytiny byly přetiskovány ještě v první polovině 19. století, ačkoli zobrazovací technika dávno umožňovala větší rozlišení. Ve svém díle se Grew jako první pokusil o komparaci jednotlivých rostlin a hledání podobností, které by umožnilo lepší klasifikaci - členění organismů bylo od dob Aristotela běžné v zoologii, ale v botanice se jednalo o něco nového. Svou prací - mimo jiné předložil první teorie o rozmnožování rostlin - učinil z botaniky vědu. Grew se stal také výraznou tváří Royal Society, od roku 1678 se s Hookem dělil o místo ředitele experimentů až do roku 1703, kdy se nově jmenovaný prezident Isaac Newton zbavil všech Hookových stoupenců a Grew odešel otevřít si lékařkou praxi do Coventry a dále vědecky nepůsobil.

Hookovou prací byl výrazně ovlivněn i další lékař, Marcello Malpighi z Bologne, jež se rozhodl použit mikroskop na zvířata. Pomocí Hookova přístroje zkoumal dýchací ústrojí žab, prasečí kůži, strukturu králičích jater a ledvin a povšiml si první sítě vlásečnic mezi žílami a tepnami, čímž potvrdil teorii krevního oběhu. V roce 1671 byl pozván do Royal Society, aby tamní učence seznámil se svými objevy a téhož roku byl zvolen členem. Nezávisle na Grewovi svůj zájem přesunul na rostlinnou říši. Dva díly jeho Anatome Plantarum (z let 1675 a 1679) obsahují vyobrazení pitev rostlin, fascinující detaily z pokusů se slepičími vajíčky nebo pozorování zvířecího spermatu, díky čemuž se kniha stala rychle velmi populární. Podobně jako Grew opustil Malpighi vědeckou kariéru ve prospěch medicínské, když se roku 1691 stal papežským lékařem.

Třetím mužem, díky němuž se mikroskop stal nezbytným vybavením každého, kdo zkoumá živou přírodu, se stal Anton van Leeuwenhoek, obchodník s čalouny a brusič čoček z Delftu. Z osobní zvědavosti si zakoupil Hookovu Micrographii, neboť chtěl zlepšit svá zvětšovací skla. Na základě svých zkušeností sestavil - po vyzkoušení různých kombinací více jak pěti stovek čoček - mikroskop, který umožnil téměř třistanásobné zvětšení. Pod mikroskopem jako první spatřil bakterie, ačkoli on, ani nikdo další následující dvě století je nespojoval s nemoci, stejně jako vakuoly a jádra buněk - díky čemuž se stal evropskou vědeckou celebritou. Mikroorganismy převrátily dosavadní představy o přírodě, protože dosud se věřilo, že vše je viditelné prostým okem.

Coby vyučený čalouník neměl Leeuwenhoek žádné vědecké ambice, ale povšiml si jej místní profesor anatomie Regnier de Graaf, který o něm napsal roku 1673 bývalému pastorovi Oldenburgovi, jenž byl shodou náhod tajemníkem Royal Society a vydavatelem prvního vědeckého časopisu. Z následné výměny dopisů s Leeuwenhoekem sestavil Oldenburg několik článků, které dal otisknout. Objevy učiněné jakýmsi nizozemským řemeslníkem se zdála neuvěřitelná a tak musel Leeuwenhoek v roce 1677 svá pozorování opakovat před členy Royal Society. Objev okem neviditelných živých tvorů všude, kam se podíval, v místech jako kapka vody, muší střeva nebo zub vyvolal nadšení i šok v řadách členů Společnosti. Roku 1680 byl Leeuwenhoek zvolen členem Royal Society jako první muž bez akademického vzdělání.

Dílo této čtveřice ohromilo současníky daleko více než newtonovský Vesmír řízený fyzikálními zákony. Ačkoli ani Leeuwenhoekův mikroskop ještě neprokázal existenci atomů, jak Hooke doufal, vědcům se nyní otevřelo nové pole působnosti, když uznali, že existuje svět neviditelný okem.

Zdroj: Knight, David. Voyaging in Strange Seas: The Great Revolution in Science (New Haven: Yale University Press, 2014).

Zdroj ilustrace: Arizona State University