Výzkum provedený na Michigan State University prokázal, že krátký spánek během dne trvající mezi 30 a 60 minutami je neefektivní v zabránění škodlivých účinků spánkové deprivace.

Do studie se zapojilo 275 dobrovolníků, kteří podstoupili kognitivní serii úkonů večer před spaním. Ty měly za úkol sledovat dotyčného pozornost. Účastníci studie byli následně rozděleni do tří skupin, kdy jedna spala v pohodlí svého domova, druhá v laboratoři, kde měla možnost krátkého přerušovaného spánku a třetí podstoupila noc bez možnosti odpočinku.

Následující ráno byli všichni dobrovolníci vystaveni stejnému testu jako v předchozí den. Ukázalo se, že skupina, která zůstala přes noc vzhůru vykazuje téměř stejné výsledky jako ta, která měla možnost krátkého spánku. Zatímco krátký spánek neprokázal žádné „měřitelné efekty“ při zmírňování kognitivních účinků deprivace spánku, vědci uvedli, že množství spánku ve fázi pomalých vln (SWS), kterou během krátkého spánku prošli bylo spojeno se snížením chyb spojených s nedostatkem spánku.

Podle studie je SWS fází spánku, kdy je tělo člověka nejvíce uvolněné a kdy je srdeční frekvence a dýchání nejpomalejší. Vědci tvrdí, že fáze SWS je poznamenána vysokými amplitudami a nízkofrekvenčními mozkovými vlnami. „Když někdo na určitou dobu, dokonce i během dne, nespí, buduje si touhu po spánku; zejména si vytváří potřebu dostat se do SWS. Když každou noc spíme, brzy vstoupíme do SWS a strávíme v ní značné množství času,“ vysvětlují autoři studie.

Výzkum prokázal, že každý 10minutový nárůst SWS redukuje chyby v úkolech o zhruba 4%. "Jedinci, kteří dosáhli dělšího času v fázi SWS, měli tendenci vykazovat snížení chyb u obou typů úkolů. Přesto stále vykazovali výrazně horší výkon než účastníci, kteří spali," stojí ve zprávě.

I když se tato čísla mohou zdát malá, jsou významná. Vzhledem k typům chyb na pracovišti, ke kterým může docházet u pracovníků s nedostatkem spánku, jako jsou chirurgové, policisté nebo řidiči nákladních vozidel, by pokles chyb o 4% mohl potenciálně zachránit život. To ovšem nic nemění na tom, že kvalitní spánek je pro vyšší pozornost nenahraditelný.

Článek se bohužel nezabývá výzkumem krátkodobého spánku mimo spánkovou deprivaci, popř. jeho vliv na jedince vystavené spánkové deprivaci, kteří jsou už nějakou dobu schopni dodržovat standardní spánkový harmonogram. Díky starším studiím totiž víme, že zhruba 20minutový spánek během dne působí na organismus pozitivně a dodává mu více energie. Standardní doba spánku by pak měla trvat kolem 7 hodin.

Zdroj: CTVNews
Foto: Kinga Cichewicz, Unsplash