Hypotéza, kterou brazilští ekologové nosili v hlavě celých 25 let. Vědec Mario Palma ze São Paulo State University již dlouho tušil, že sítě pavouků rodu křižákovitých, které běžně najdeme na zahradě, obsahují neurotoxiny. Kolegové jeho myšlence příliš nevěřili a tvrdili, že lepivost pavučiny je pro chycení kořisti zcela dostačující. Rovněž nikdo do té doby žádné neurotoxiny v pavoučích vláknech nenalezl.

Palmova představa o metodách lovu těchto pavouků však vycházela z vlastní zkušenosti. V dobách, kdy bydlel poblíž rýžové plantáže přicházel s křižáky do kontaktu denně. Často zahlédl i čerstvou kořist, chycenou v jejich sítích. Postupem času si ovšem všiml, že se lapený hmyz nepřilepil. Místo toho se zmítal v agónii, která připomínala otravu. Jelikož s neurotoxiny pracoval mnoho let, toto podivné chování mu jejich účinky silně připomínalo.

Palma, spolu se svou Ph.D. studentkou Franciele Esteves proto zahájil výzkum, který si dal za cíl tyto paralyzující toxiny nalézt. Jeho tým analyzoval aktivní geny v hedvábných žlázách pavouků druhu Trichonephila clavipes, známých také jako "banana spider" a skutečně nalezli proteiny, které se blíží známým neurotoxinům. Svou práci publikovali v časopise Journal of Proteome Research.

Neurotoxiny brazilští vědci získali z pavoučího hedvábí. Poté, co nasbírali dostatek pavučin, sítě opláchli a získané látky vstříkli do včel. Za necelou minutu je neurotoxiny ochromily. Palmův tým identitu těchto jedů spojil s mastnými kyselinami, které jsou schopny rozpustit vnější voskovou kutikulu hmyzu - bariéru, která by je měla před podobnými látkami chránit. Objevené toxiny mohou rovněž působit antibakteriálně, nebo odrazovat potenciální predátory, požírající samotné pavouky.

Brazilský tým hodlá ve výzkumu pavoučích proteinů nadále pokračovat a odhalit funkci nově objevených, ovšem doposud neznámých. Předpokládá, že některé mohou pomoci udržet kořist naživu do té doby, než je pavouk připraven k dalšímu soustu.

Originílní publikace: https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.jproteome.0c00086

Zdroj: ScienceNews, zdroj titulní fotografie: Krzysztof Niewolny, Unsplash