Laboratorně pěstované maso není dnes již žádnou novinkou. Snaha o snížení produkce skutečného živočišného masa víří v médiích již několik let a produkty jsou neustále zdokonalovány. Vědci z Tufts University svůj laboratorní plátek nově vylepšili o beta karoten, rostlinnou živinu, která se v lidském těle mění na esenciální vitamin A. Tým naznačuje, že by v budoucnu mohlo být laboratorně pěstované maso geneticky modifikováno tak, aby poskytovalo širokou škálu nutrientů, které se v běžném mase nenacházejí. Jejich práce byla publikována v časopise Metabolic Engineering.

Snaha o vnesení beta karotenu není ničím překvapivým, neboť jeho nedostatkem trpí desítky milionů lidí po celém světě. Každý rok způsobuje jeho deficit u půl milionu dětí ztrátu zraku. Možná někteří z vás slyšeli o takřka již legendární zlaté rýži, které jsme již v minulosti věnovali pozornost v jednom z našich článků. Ta byla pro podobné účely vypěstována v 90. letech minulého století. Ačkoli mohla zachránit miliony lidských životů, otevřela na následující desetiletí stále nekončící debatu nad bezpečností geneticky modifikovaných potravin. Ke dnešnímu dni pouze několik zemí po celém světě distribuci zlaté rýže povolilo. Tato plodina však pomohla jedné důležité věci - nastartovat navazující experimenty s genetickou manipulací plodin za účelem zesílení jejich nutričního obsahu. Takto byly vytvořeny například zlaté brambory či zlaté banány a celá řada dalších.

Vědci z Tufts se rozhodli zjistit, zda by laboratorně pěstované maso mohlo být nutričně vylepšeno podobně jako zlatá rýže. "Upravili jsme hovězí svalové buňky tak, aby produkovaly nejen beta karoten, ale i další fytonutrienty," říká hlavní autor práce, Andrew Stout. Studie navíc poukazuje na obrovskou paletu možností, jak laboratorně pěstované maso vylepšit, například o látky, které pomohou zlepšit vstřebávání určitých léků. Tým rovněž předpokládá, že by tento druh genetického inženýrství mohl snížit karcinogenitu masa. Stout tuto myšlenku podkládá skutečností, že při experimentech s geneticky upraveným masem docházelo k poklesu oxidace lipidů. Oxidační stres je totiž strůjcem některých typů rakoviny, například tlustého střeva a konečníku.

"Bude třeba ještě mnoho práce, než společnost takové výrobky přijme," říká David Kaplan z týmu Tufts University. Jednou z bariér, která mimo společenské přijetí brání vstupu laboratorně pěstovaného masa na trh, je i jeho neschopnost konkurovat cenám běžného masa. "Takto obohacený produkt, který může spotřebitelům přinášet řadu dalších zdravotních benefitů, jeho šanci na trhu zvyšuje," dodává Kaplan.

Originální publikace: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1096717620301208

Zdroj: New Atlas, zdroj titulní fotografie: Kyle Mackie, Unsplash