Dlouhodobě obecně přijímaná myšlenka, že Homo sapiens pochází z východní Afriky, se v posledním desetiletí dostává pod stále větší palbu. Letošní výzkum podpořil alternativní scénář, dle kterého se Homo sapiens vyvíjel přes obrovské geografické rozlohy, nejprve v Africe a později i mimo ni.

Proces by mohl fungovat následovně: Mnoho skupin rodu Homo žilo během období známého jako střední pleistocén (cca před 789 000 až 130 000 lety), a byly příliš blízce příbuzné na to, aby byly odlišnými druhy. Tyto skupiny by se spolu mohly občas pářit při cestování Afrikou, Asií a Evropou. Lidská anatomie a DNA dnes zahrnují pozůstatky tohoto komplexního síťového dědictví. To vše podle zastánců tohoto scénáře.

Zatím není přesně jasné, jak často a kdy se během tohoto období mohly skupiny mísit. Ale v tomto rámci neoddělovala žádná jasná genetická nebo fyzická hranice lidi ze středního pleistocénu, obvykle klasifikované jako Homo sapiens od neandertálců, denisovanů a dalších starověkých populací rodu Homo.

Nové fosilní důkazy v souladu s touto myšlenkou přišly z Izraele. Části mozkové komory a spodní čelisti obsahující molární zub objevené na místě zvaném Nesher Ramla se datují do doby asi před 140 000 až 120 000 lety. Vlastnosti těchto nálezů naznačují, že na místě dříve žila neznámá populace euroasijských Homo. Uvedl to tým vedený paleontologem Israel Hershkovitz z Tel Aviv University. Zkameněliny byly nalezeny s kamennými nástroji, které vypadají jako ty, které vytvořili přibližně ve stejnou dobu obyvatelé Středního východu typicky klasifikovaní jako Homo sapiens, což naznačuje, že tyto dvě skupiny se kulturně smísily a možná se i pářily.

Jiná zpráva však připomíná, že se stále liší názory na to, zda evoluce rodu Homo ve středním pleistocénu zahrnovala příbuzné populace, které všechny patřily ke stejnému druhu nebo k odlišným druhům. Výzkumníci studující neobvyklou směs rysů zhruba 146 000 let staré čínské lebky ji nazvali novým druhem Homo longi.

Může se ale jednat o dalšího z mnoha blízce příbuzných linií rodu Homo, které se příležitostně vzájemně páří při pohybu skupiny po kontinentech. Z této perspektivy si skupiny Homo středního pleistocénu vyvinuly během období izolace jedinečné rysy, zatímco v rámci zkřížení cest rysy sdílené.

Podle objevů v Saudské Arábii začaly migrace skupin Homo mezi Afrikou a Asií nejméně před 400 000 lety. Monzunové deště pravidelně proměňovaly to, co je nyní poušť, na zelený průchod pokrytý jezery, mokřady a řekami. Každé z pěti identifikovaných starověkých jezer kdysi poskytovalo zelenou oázu pro lovce a sběrače cestující kolem, zanechali tu po sobě kamenné nástroje.

Na jednom dnu jezera se našly nástroje staré přibližně 200 000 let, podobné těch, které ve stejnou dobu používali Homo sapiens v severovýchodní Africe. Někteří z těchto obyvatel Afriky se možná před výpravou do jihozápadní Asie na chvíli zastavili v zelené Arábii, navrhuje archeolog Huw Groucutt, autor studie.

Kamenné nástroje objevené v nejmladším jezerním dně vyráběli buď Homo sapiens nebo neandertálci. Neandertálci obývali části Střednío východu asi před 70 000 lety a do dobře zvlažované Arábie se mohli dostat před 55 000 lety. Pokud se tak stalo, neandertálci se možná už tam pářili s Homo sapiens, spekuluje Groucutt.

Ačkoli arabská spojení dosud nebyla ve starověké DNA detekována, evropští neandertálci a Homo sapiens se pářili překvapivě často v období před 45 000 lety, jak uvádí jiná studie. DNA extrahovaná z fosílií Homo sapiens tohoto stáří nalezených v Bulharsku a České republice ukazuje, že tito starověcí jedinci měli asi 2 až 4 procenta neandertálských předků, což je velké množství vzhledem k tomu, že migranti Homo sapiens dorazili do Evropy teprve nedávno.

Tudíž i po období středního pleistocénu docházelo k propojování mezi starověkými skupinami Homo, které může být odpovědné za to, kým jsme dnes.

Originální studie: https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.abh3169

https://www.cell.com/the-innovation/fulltext/S2666-6758(21)00055-2

Multiple hominin dispersals into Southwest Asia over the past 400,000 years - Nature
Dated palaeolake sequences show that there were at least five Pleistocene hominin expansions into the Arabian interior, coinciding with windows of reduced aridity between 400 and 55 thousand years ago.
Initial Upper Palaeolithic humans in Europe had recent Neanderthal ancestry - Nature
Genome-wide data for the three oldest known modern human remains in Europe, dated to around 45,000 years ago, shed light on early human migrations in Europe and suggest that mixing with Neanderthals was more common than is often assumed.

Zdroj: ScienceNews

Ilustrační obrázek: Chelms Varthoumli via Unsplash