Z lomu Messel bylo za několik desítek let popsáno veliké množství výjimečně zachovaných živočichů. Mezi nejznámější patří vyhynulí předchůdci dnes žijících savců (například Darwinius masillae) či pozůstatky obrovských eocénských nelétavých ptáků (například Gastornis).

Fosilie se nachází v černých roponosných břidlicích, které se snadno štípou po jednotlivých vrstvách. Z nich byla v minulosti těžena ropa a z jiných vrstev lomu k tomu hnědé uhlí. Díky výjimečnému zachování fosilií se lokalita stala v roce 1995 jednou z přírodních a kulturních památek seznamu UNESCO.

K nevšedním nálezům eocénské fauny a flory (staré přibližně 47 milionů let) dochází i v dnešní době. K nejzajímavějším fosiliím z posledních let patří nově popsaná moucha druhu Hirmoneura messelense. Ve zbytku jejího trávicího traktu byly nalezeny zbytky pylu, které dali vědcům vhled do stravovacích návyků tohoto hmyzu.

porovnání části trávicího traktu (vyznačeno žlutě) Messelské mouchy (B) a dnešní mouchy (D); Abd, abdomen (zadeček); H, head (hlava); Th, thorax (hruď) (zdroj: Current Biology)

Nalezené pyly posloužili vědcům také k rekonstrukci tehdejšího prostředí okolo dnešního lomu Messel. Pylová zrna mnoha rostlin jsou pro ně velmi charakteristická a lze je k jednotlivým taxonům snadno přiřadit. Zkoumáním pylu a spor se zabývá vědní obor palynologie.

Vzhledem k množství rostlinných taxonů ze zadečku mouchy je pravděpodobné, že v té doby právě tato skupina hmyzu zastávala funkci hlavních opylovačů. Dnes tuto úlohu přebírají včely, čmeláci či motýli. Pro všechny zmíněné skupiny jsou pak charakteristické i rostliny, které pomáhají opylovat.

Zdroj: Current Biology
Zdroj úvodního obrázku: Juan Pablo Mascanfroni