Aby mohl být vitamín A v našem těle využit, je potřeba jej přeměnit na kyselinu retinovou, která je nezbytá pro správný průběh embryogeneze, regulaci genové exprese, fungování imunity a v neposlední řadě přispívá k ochranné funkci střevní stěny. Tato přeměna probíhá právě v zažívacím ustrojí, kde dochází k metabolismu vitamínu A. Ten přijímáme výhradně ze stravy — ať už konzumací rybího tuku, jater, listové zeleniny a (nepřekvapivě) mrkve. Jeho nedostatek je velký problém u kojenců, těhotných žen a u lidí trpících nějakým chronickým infekčním onemocněním jako je například HIV.

Otázku, jak je v našem těle tento vitamín dále zpracováván si položili američtí vědci. Ti ve své nové studii publikované v časopisu Cell Host & Microbe provedli podrobnou analýzu obsahu slepého střeva u tří skupin myší. První byla kontrolní skupina zdravých myší, druhá byla skupina speciálního druhu myší, které jsou úplně zbaveny mikrobiomu a poslední byly myši po léčbě antibiotiky. Slepé střevo bylo vybráno, jelikož zde sídlí nejvíce metabolicky aktivních bakterií. Myši se pro studie savčího mikrobiomu používají běžně, jelikož výsledky získané z myších studií se poměrně dobře vztahují na člověka.

Zatímco zdravé myši byly schopné metabolizovat bez problému vitamín A přijatý ze stravy, u hlodavců zbavených střevních bakterií vědci detekovali metabolitů tohoto vitamínu podstatně méně. Myši po antibiotické léčbě na tom byly podobně jako ty bez mikrobiomu. Je tedy zřejmé, že pro efektivní zpracování vitamínu A je nezbytné osídlení střeva symbiotickými bakteriemi.

Aby vědci mohli identifikovat specifickou skupinu bakterií zodpovědnou za metabolismus vitamínu A, provedli léčbu různými druhy antibiotik zaměřenými na rozdílné skupiny bakterií. Tento postup ukázal, že hledané bakterie jsou anaerobní — tedy takové, které nepotřebují ke svému životu kyslík. Mezi nimi poté identifikovali konkrétně bakterie třídy Clostridia a bakterie Lactobacillus intestinalis. Ty jsou nezbytně nutné pro správné zpracování vitamínu A, nicméně podle amerických vědců nejsou dostatečné a další druhy bakterií musí být předmětem podrobnějších studií.

To, že střevní bakterie samotné — tedy bez svého savčího hostitele — stačí k metabolismu vitamínu A potom výzkumníci ověřili tak, že vzorek mikrobiomu z tlustého střeva zdravých myší pěstovali in vitro v laboratoři. K těmto bakteriím přidali vitamín A a následně analyzovali, zda se v živném médiu objeví sledované metabolity. Po třech hodinách byli opravdu schopni sledované látky detekovat.

Studie tak ukázala na další důležitou vlastnost našich střevních obyvatel a znovu potvrdila jejich nepostradatelnost. Získané poznatky mohou, dle výzkumníků, vést k designu nových probiotik.

Citovaná studie: Cell Host & Microbe (impact factor 31,3)

Úvodní foto: Jacqueline Brandwayn, unsplash.com

Více o tématu mikrobiomu na Czechsight:

Kojení a jeho průběh určuje složení střevního mikrobiomu dětí
O prospěšnosti kojení netřeba vést spory. Vědci nově popsali, že během něj dochází k přímému přenosu bakterií z mateřského mléka do trávicího traktu kojence, což vede k pestřejšímu dětskému mikrobiomu. Zajímavé je, že jeho skladba záleží na tom, zda dítě přijímá mateřské mléko z prsu, nebo z lahve.
Když máš hlad, nejsi to ty. Jsou to střevní bakterie
Známe to všichni, do oběda daleko, nervozita stoupá a v hlavě jenom vidina dobrého jídla. Nový výzkum francouzských vědců odhalil, že naše střevní bakterie nás umí pochválit, když se dobře najíme. Zprávu vyšlou přímo do mozku.
Upravené bakterie chrání střevní mikroflóru před antibiotiky
Nová geneticky upravená bakterie vylučuje enzym, který štěpí antibiotika ve střevě dříve, než může léčivo poškodit jiné mikroby.