Po konci poslední doby ledové se můžeme setkat s několika migračními vlnami napříč Evropou. Studie publikována v časopise PNAS ukazuje, jak některé z těchto migračních vln zasáhly evropskou krajinu mnohem více než jiné. Největší vliv na proměnu překvapivě neměli lidé.

Porovnáním jednotlivých vln a změn vegetace vědci zjistili, že farmaření v prvních vlnách mělo poměrně malý vliv na tvář tehdejší krajiny. To se nedá říct o migrantech přicházejících v době bronzové z ruských stepí. Kvůli nim docházelo k významnému úbytku lesních porostů. Avšak došlo k významnému rozšíření genetické diverzity a jazykovému vývoji.

Vědci použili veřejně dostupné informace z genetických databází o podobě dnešního a historického lidského genomu. Došli ke třem rozdílným původům dnešních obyvatel Evropy.

První jsou původní obyvatelé Evropy, kteří se přizpůsobili novému životu. Druhou tvoří farmáři pocházející z Malé Asie. Třetí představuje tzv. jámovou kulturu, kterou tvoří lidé pocházející z dnešního Ruska. Tito lidé se dostali do Evropy asi 5000 let před naším letopočtem. Jejich výhodou byla poměrně pokročilá technologická úroveň. Běžně využívali koně a kola.

Pokud srovnáme rozšíření jednotlivých genetických výbav, vidíme značné rozdíly mezi migracemi obou nepůvodních skupin. Jámová kultura potřebovala výrazně méně času k aklimatizaci než populace pocházející z Malé Asie. Především díky technologické vyspělosti.

Porovnáním jednotlivých migračních vln dostali rozdílné výsledky. První neolitičtí farmáři nepředstavovali pro krajinu téměř žádnou změnu. Migrace v době bronzové naopak přinesla dramatický zásah do vegetace. "Jak se tito lidé pohybovali směrem na západ, vidíme jasně úbytek lesů a nárust pasteveckých ploch," potvrdil Fernando Racimo z University of Copenhagen pro serve ScienceAlert.

Většina závěrů stále stojí na domněnkách. Změny jsou jistě způsobeny i proměnlivým klimatem. Avšak publikované modely ukazují, že vliv rozvíjející se populace doby bronzové nebyl malý. Pořád jsme ve studiu historie Evropy na začátku, avšak každá publikovaná studie nám tehdejší podobu kontinentu o malý kousek přibližuje.

Zdroj: https://www.pnas.org/content/early/2020/03/30/1920051117
Foto: Ben Dumond, Unsplash