Mikroglie jsou mozkové imunitní buňky, které nastupují jako první obrana proti infekci v mozku. Hrají roli v zánětlivých procesech a v obnově nervové tkáně. V mozku jich máme asi 10-15 %. Nejnovější studie ukazují, že jejich funkce je širší, než jsme si mysleli.

Studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že se mikroglie účastní v procesech paměti. Zatím se jedná pouze o výzkum na myších. Pokud by se podobné výsledky dostavily i u lidí, mohly by znamenat posun např. v léčbě Alzheimerovy choroby.

Vzhledem k tomu, že se v mozku snadno a rychle tvoří buněčný odpad, je hlavním úkolem mikroglií udržet v tkáni pořádek. Nedávno bylo zjištěno, že se účastní i v komunikaci nervových buněk. Během vývoje odstraňují vadné buňky a umožňují tak sestavit efektivnější spoje.

Pokus byl proveden a myších a sledoval jejich reakci na umístění do prostředí, ve kterém předtím zažily negativní zkušenost. Jejich strach z dalšího ublížení (v tomto případě slabého elektrického šoku) se s časem snižoval. Po 35 dnech byly symptomy strachu pozorovány jen u 20 % myší.

V další části byly myším pomocí genetických a biochemických metod odstraněny mikroglie. Ve stejném časovém horizontu si předchozí negativní zkušenost pamatovalo asi 50 % myší. Z toho vychází předpoklad, ve kterém chápeme mikroglie jako strukturu, která pomáhá určit co je třeba zachovat a co je v paměti zbytečné.

Zatím není jasné, jestli podobnou funkci dokáží plnit i lidské mikroglie. Dříve publikované studie ukazují jisté rozdílnosti mezi myší a lidskou mikroglií. Avšak jedná se o příslib, který určitě bude v dohledné době prozkoumán.