Práce, zveřejněná v časopise Nature Communications, poskytuje nový důležitý pohled na zdroje, které mohou podpovrchová mikrobiální společenstva využít k obživě. "Jedná se o zásadní informaci pro pochopení vzniku života na Zemi a možností obyvatelnosti jiných planet, jako například Marsu," říká Justine Sauvage, hlavní autor práce a postdoktorand na univerzitě v Göteborgu.
Proces, který výzkumný tým pozoroval, je radiolýza vody, tedy rozštěpení molekuly na vodík a kyslík v důsledku vystavení přirozeně se vyskytujícímu záření. Výsledné molekuly se pak stávají primárním zdrojem místních mikroorganismů, žijících v sedimentu mořského dna. "Sediment ve skutečnosti produkci těchto látek ještě umocňuje," dodává profesor oceánografie Steven D'Hondt, spoluautor studie. Důvod, proč je proces vlhkým sedimentem zesílen není jasný, D'Hondt a jeho kolegové však spekulují, že se zdejší minerály mohou chovat jako polovodiče a dialýzu tak zesilovat.
Objev byl uskutečněn díky řadě laboratorních experimentů, provedených na Rhode Iland Nuclear Science Center. Vědci shromáždili vzorky sedimentu z různých míst Tichého a Atlantického oceánu a porovnávali produkci vodíku se vzorky s mořskou a destilovanou vodou. Zjistili, že sediment dialýzu značně podpořil.
"Pokud dokážete udržet život v mořském sedimentu z přirozeného radioaktivního štěpení vody, pak můžete toho samého teoreticky stejným způsobem dosáhnout i na jiných planetách," říká D'Hondt. Některé minerály, které se vyskytují v mořském sedimentu se totiž nacházejí i na Marsu.
Dalšími kroky výzkumného týmu proto bude zkoumání produkce vodíku pomocí radiolýzy v jiných prostředích na Zemi i simulovaném marsovském regolitu. Rovněž se zaměří na hlubší pochopení stylu života místních mikroorganismů.
Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41467-021-21218-z
Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulního obrázku: Jeremy Bishop, Pexels.
Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze