Tsimané jsou domorodci obývající bolivijskou část amazonského deštného pralesa, jejichž životní styl se velmi liší od toho našeho. A zdá se, že jsou díky tomu mnohem zdravější. Tento izolovaný kmen se živí především sběrem a pěstováním plodin, lovem, rybolovem a chovem domácích zvířat. Pokračují tak ve způsobu života, jaký vedli jejich předci dávno před tím, než industrializace a urbanizace změnila celý svět.
Pro lidi z kmene Tsimanů to znamená jednoznačný benefit. V rámci studie publikované v roce 2017 v časopisu The Lancet bylo zjištěno, že lidé tohoto kmene mají nejzdravější srdce na celém světě. Byla u nich pozorována vůbec nejnižší incidence ischemické choroby srdeční ze všech srovnávaných populací.
Nyní se ukazuje, že výsledek předcházející studie nebyl žádnou náhodou. Nová data publikovaná v časopisu The Journals of Gerontology (Series A: Biological Sciences and Medical Sciences) totiž ukazují, že u Tsimanů s narůstajícím věkem dochází k výrazně menší mozkové atrofii. To znamená, že jejich mozek se v průběhu života zmenšuje výrazně méně než mozek lidí žijících na území Spojených států či Evropy. S tím souvisí také nižší pravděpodobnost zhoršení kognitivních funkcí a fyzických schopností ve stáří a také nižší pravděpodobnost rozvoje demence.
„Díky Tsimanům se nám podařilo provést unikátní přirozený experiment, který posoudil potenciální škodlivý vliv moderního životního stylu na naše zdraví,“ říká neurovědec Andrei Irimia z University of Southern California. „Naše zjištění naznačují, že mozkové atrofii může být předcházeno podobným způsobem jako například srdečním chorobám.“
V současnosti je dobře známo, že obezita běžně se vyskytující v moderních industrializovaných společnostech je spojena s kardiovaskulárními chorobami a úbytkem mozkového objemu. Zároveň ale platí, že se na mozkové atrofii mohou podílet také další faktory.
Tradiční životní styl Tsimanů, který nezahrnuje přístup k moderní lékařské péči, vystavuje tyto lidi zvýšenému riziku infekčních chorob, a tedy zvýšenému riziku nejrůznějších zánětů. Protože systémový zánět je spojen s mozkovou atrofií v pozdějším věku, bylo otázkou, zda u Tsimanů k úbytku mozkové hmoty také dochází, nebo je u nich z nějakého důvodu riziko menší, jak naznačuje jejich dobré kardiovaskulární zdraví. Za něj vděčí Tsimané především aktivnímu životnímu stylu a netučné stravě.
Nová studie na tuto otázku našla odpověď. Kondice kardiovaskulárního systému je ve výsledku pro zdravý mozek ve vyšším věku důležitější než zánětlivé faktory spojené s infekčními nemocemi. Vědci z Tsimane Health and Life History Project Team v rámci studie zhotovili CT snímek mozku 746 dospělých Tsimanů ve věku od 40 do 94 let. Dobrovolníci kvůli tomu absolvovali dvoudenní „výlet“ autobusem do nejbližšího města, kde bylo možné vyšetření provést.
Výzkumníci CT snímek využili pro výpočet mozkového objemu. Výsledkem bylo zjištění, že se Tsimané ve vyšším věku potýkají v průměru s menším úbytkem mozkového objemu než účastníci předcházející studie, kteří pocházeli z německého Hamburku, amerického St. Louis a holandského Rotterdamu.
„Naše studie naznačuje, že životní styl prospívající kardiovaskulárnímu zdraví může výrazně zpomalit i mozkovou atrofii, a že je zde možnost svými zásahy mozek držet v dobré kondici i ve vyšším věku. Platí to i pro osoby s chronickými systémovými záněty,“ vysvětlují autoři ve své publikaci.
V neposlední řadě srovnání ukázalo, že industrializovaný životní styl znamená přibližně 70% nárůst v rychlosti stařeckého úbytku mozkového objemu. Toto číslo je však nutné brát s rezervou, jak ostatně sami autoři zdůrazňují, neboť analýza dat tohoto typu je velmi náročná a má své limity. Přesto lze jednoznačně konstatovat, že mozek stárnoucích Tsimanů je ve výrazně lepší kondici než mozek stárnoucích obyvatel vyspělých zemí.
„Náš sedavý životní styl a strava bohatá na cukry a tuky může s věkem zrychlovat ztrátu mozkové tkáně a dělat nás více náchylné k nemocem jako je Alzheimerova choroba,“ říká antropolog Hillard Kaplan z Chapman University, který tým vědců vedl a který se studiu Tsimanů věnuje již bezmála dvě desetiletí.
Jak úspěšně využít tyto nabyté poznatky – odnaučit lidi v industrializovaných zemích konzumovat stravu, jejíž neblahé následky nyní známe, a přimět je k fyzické aktivitě – zůstává však velkou neznámou. A tak zatímco my si budeme lámat hlavu nad tím, jak tuto situaci vyřešit, Tsimané si budou dál žít svůj pokojný izolovaný život kdesi v Amazonii.
Originální publikace: https://academic.oup.com/biomedgerontology/advance-article-abstract/doi/10.1093/gerona/glab138/6280196?redirectedFrom=fulltext
Zdroj: Science Alert, zdroj titulního obrázku: Suhendro Winarso, Unsplash
Vstup do diskuze