Paměť, vnímání, myšlenkové procesy či pozornost, za to vše vděčíme mozkové kůře, která tvoří celých osmdesát procent tohoto doposud zdaleka neprobádaného orgánu.  S čím ale nikdy spojována nebyla, je potřeba spánku. Nová studie tento omyl nyní napravila.

Aktivita v mozkové kůře se ve studiu spánku využívá k rozlišování a zaznamenávání stavu bdělosti a spaní. Oxfordský výzkum publikovaný v Nature Neuroscience nyní odhalil, že její vliv sahá ve skutečnosti mnohem hlouběji. Procesy mozkové kůry by totiž podle vědců měly být odpovědné za samotné řízení spánku. A vědecké pokusy ukázaly, jak dalekosáhlé využití může toto zjištění mít.

Pro výzkum byly použity laboratorní myši, jejichž podobnost mozku k tomu lidskému je z hlediska anatomie a spánkových mechanismů velmi blízká. U hlodavců byly sledovány dvě specifické oblasti mozku, v nichž pozorovatelé deaktivovali neurony. Myši posléze zůstávaly denně vzhůru alespoň o tři hodiny déle. Pakliže průměrná délka života těchto zvířat činí dva roky, získali celé tři měsíce bdělého stavu. U lidí by se tato doba rovnala deseti rokům.

Zůstávala však stále otázka, nakolik se bude snažit tělo hlodavců probdělý stav dohnat. Za normálních okolností narůstá s dobou, po níž je organismus vzhůru, také potřeba hlubokého spánku, kterým si tělo bdělost kompenzuje. Studie ale ukázala, že u hlodavců tento jev nenastal. Hloubka ani délka spánku nebyly dlouhými hodinami vzhůru nijak dotčeny a spánek hlodavců se nelišil od jejich běžného spánkového režimu.

Překvapující zjištění otevírají nové možnosti v oblasti spánkové medicíny, kde byla role mozkové kůry do této chvíle zcela přehlížena. Možnost kontroly mechanismů spánku u laboratorních myší dává vědcům nový cíl pro zkoumání mozku savců s nadějí, že by jejich zjištění mohla být v budoucnu nápomocná například při léčbě poruch spánku.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41593-021-00894-6

Zdroj: NeuroscienceNews

Úvodní fotografie: @gpointstudio, Freepik