Vědci nyní nalezli možnou spojitost mezi krátkou délkou spánku (méně než 6 hodin denně) během středního věku a zvýšeným rizikem demence ve stáří. Jejich studie byla publikována v časopise Nature Communications.
Během posledních let se ve výzkumu množí zprávy o spojitosti demence a špatného spánku. Většina prací se zabývá tím, zda je rušený spánek ve stáří raný indikátor poklesu kognitivních funkcí a Alzheimerovy choroby. Studie jsou ovšem nejčastěji prováděny po relativně krátký časový interval, tj méně než 10 let. Práci vědců v tomto ohledu komplikuje skutečnost, že se neurodegenerativní choroby mohou pomalu rozvíjet i po desetiletí, než dojde k prvním symptomům snížení kognitivních funkcí.
Dlouhodobé studie sledující zdraví subjektů po celá desetiletí jsou velice náročné. Především pak v případě, že se snažíme rozeznat příčinu a následek. Výsledky aktuální studie nejsou průkazné, ale nabízejí potenciální spojitost mezi krátkým spánkovým vzorcem v období středního věku a demencí v období stárnutí.
V této práci byla použita data z kohortní studie Whitehall II, do té byla sbírána data již od poloviny osmdesátých let a zapojilo se do ní 10 000 subjektů ve věku 35 až 55 let. Data získaná během této studie jsou postupně analyzována. S průměrnou dobou pozorování subjektů 25 let byl mezinárodní tým vědců schopen odvodit korelace mezi demencí v pozdním věku s délkou spánku kolem stáří 50 let.
Ze studie je patrné, že riziko demence v pozdním věku bylo zvýšeno o 30 procent u těch účastníků, kteří během svého 50. až 60. roku života spávali dlouhodobě méně než 6 hodin. Důležitým faktem je, že tento trend je nezávislý na dalších demografických a sociálních faktorech, včetně problémů s duševním zdravím.
Otázkou stále zůstává, zda narušený spánkový režim ve středních letech přímo přispívá k vývoji demence, nebo zda je špatný spánek jen velmi raným symptomem neurodegenerace, která vede k demenci.
„Tato studie přináší nové informace doplňující mozaiku. Spánek je zde totiž monitorován u kohorty středního věku, která je sledována přes 30 let,“ říká Elizabeth Coulthard, nezávislá vědkyně z University of Bristol. „Znamená to, že alespoň někteří z lidí, u kterých se rozvinula demence, ji pravděpodobně neměli již na začátku studie, kdy byl poprvé posuzován jejich spánek. Studie tedy posiluje důkazy o tom, že omezený spánek ve středních letech by mohl způsobit nebo zhoršit demenci v pozdějším životě.“
Nedávné studie informovaly o tom, jak může nedostatečný spánek přispět k onemocněním, jako je Alzheimerova choroba. Spánek totiž hraje hlavní roli v odklízení toxických proteinů z mozku. Dlouhodobý nedostatečný spánek tak může hrát zásadní roli při nástupu kognitivního úpadku.
„Je těžké dělat z těchto studií závěry. Víme, že první známky Alzheimerovy choroby se v mozku objevují 20 let před prvním znatelným kognitivním narušením, takže je možné, že nedostatek spánku je spíš velmi raným symptomem než léčitelným rizikovým faktorem,“ dodává Robert Howard z University College London.
V této nové studii dávají autoři jasně najevo, že příčinná souvislost těchto jevů je stále předmětem debaty. Jedinečnost této dlouhodobé studie nabízí vhled do spojitosti mezi krátkým spánkem a demencí. Není zcela jasné, zda aktivní snaha o zlepšení spánkového vzorce ve středním věku sníží riziko demence v pozdějších letech. Veřejnosti s vyšším rizikem demence (např. genetické předpoklady) však může být doporučena důkladná spánková hygiena.
Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41467-021-22354-2
Zdroj: New Atlas
Obrázek: Mpho Mojapelo via Unsplash
Veronika Zvolská
Absolventka PřF UK, volejbalistka se zálibou ve vaření, zahradničení a keramice
sledovat :
Vstup do diskuze