Fosilie byla popsána ve vědeckém časopise Fungal Biology. Houba dostala pojmenování Allocordyceps baltica a jedná se zatím o nejstaršího známého podobného parazita na světě.

Allocordyceps baltica vychází z konečníku mravence a z jeho břicha a krku se vynořuje vegetativní část houby. zdroj: George Poinar Jr.

Houba patří do řádu Hypocreales a jedná se první známou z této skupiny živočichů, která vyrůstá z těl mravence. Ten sám je zařaditelný do tribu Camponotini, kam patří také dnes žijící mravenci Eurasie.

„Můžeme vidět velká, oranžová, miskovitá ascoma (plodnice) s vyvíjejícím se peritéciem - baňkovité struktury, které vypouštějí spory - vycházející z konečníku mravence,“ řekl profesor George Poinar Jr., výzkumný pracovník na Department of Integrative Biology na Oregon State University. „Vegetativní část houby vychází z abdomenu (zadečku) a spodní části krku,“ dodává.

Mravenci jsou hostiteli řady zajímavých parazitů, z nichž někteří modifikují chování hmyzu ve prospěch svého rozvoje a šíření. Jedním ze známých parazitů (či parazitoidů) je motolice kopinatá (Dicrocoelium dendriticum) která má mravence za jednoho z mezihostitelů. Nutí ho vyšplhat na vršek travin, kde by měl být spasen ovcí nebo jiným býložravcem, kde vývoj tohoto živočicha pokračuje.

Nálezy živočichů zkamenělých v jantaru jsou zajímavým oknem do minulosti života v době, kdy byl ještě tekoucí pryskyřicí. Nejznámější nálezy pochází z Myanmaru, kde se nachází kusy jantarů z období svrchní křídy (ca 99 milionů let staré). Baltský jantar (succinit) je o více jak polovinu mladší a vznikl v období eocénu.

Velká spermie z jantaru
Šnek v jantaru krátce po porodu
Napůl pavouk, napůl škorpion v jantaru

Zdroj: Sci-News
Zdroj úvodního obrázku: Wolfgang Hasselmann